V čem je problém - Proč se prohlížeče liší - Současné prohlížeče - Standard, nebo optimalizace? - Rozlišení obrazovky
Začínající Internetoví autoři nejsou psychicky připraveni na smutnou pravdu:
Jako autor stránek na webu nevím, jaký prohlížeč a zařízení bude můj čtenář používat. Můžu to jenom tušit. Proto nemá cenu specializovat se na jeden typ prohlížeče a stránky ladit jen pro počítač. Obvykle je potřeba, aby stránky vypadaly stejně ve všech hlavních prohlížečích. Jak na počítači, tak v mobilech.
Svoje stránky byste vždy měli vyzkoušet alespoň na těchto prohlížečích:
Znamená to, že si Firefox a Chrome musíte nainstalovat. Není to tak těžké. Explorer je na každých Windows už od začátku, občas se vyplatí ho aktualizovat. Ostatní prohlížeče mít nemusíte, protože se chovají stejně jako některý výše zmíněný. Hodí se ale podívat se na web také na mobilu. Pokud chytrý mobil nemáte, aspoň v simulaci mobilu v prohlížeči Chrome (F12 > Audits).
Tolik ve stručnosti, níže proberu nejčastější prohlížeče a jejich specifika podrobněji. Ale napřed krátký historický úvod.
Internet se zpočátku vyvíjel neuvěřitelně rychle. Podobně dynamicky se přetvářel jazyk HTML, tak aby umožňoval zařazovat do stránek nové a nové věci.
Starší prohlížeče neumožňovaly stejné zobrazení stránek jako prohlížeče moderní, protože v době vzniku starších prohlížečů se prostě nevědělo, jak se budou stránky psát za pár let. Něco samozřejmě zůstalo stejné, ale staré prohlížeče neumějí zobrazovat nové styly, skripty a jiné vychytávky.
Kromě oficiální verze jazyka HTML existovaly různé hybridní formy HTML a rozšíření HTML. Výrobci prohlížečů (zejména Microsoft) se snažili do svých prohlížečů zabudovat podporu nestandardních věcí, které byly teprve v návrhu nebo které si sami vymysleli. Čili interpretace jazyka HTML je závislá na prohlížeči, který používá čtenář (klient).
V poslední době se to trochu uklidnilo. Microsoft do Internet Exploreru 8 (který je nyní na podzim 2015 poslední trochu používaný) již obsahuje podporu důležitých standardů. Konkurenční prohlížeče Firefox a Chrome jsou na tom ohledně standardů zpravidla ještě lépe.
V roce 2015 lze potkat tyto prohlížeče:
Logo | Typ, verze | Jádro | Rozšířenost | Vlastnosti |
---|---|---|---|---|
![]() |
Internet Explorer 8, 10, 11 a 12 |
Trident, Edge | 18 % uživatelů | Dobrý prohlížeč, který býval de facto standardem. Verze 7 a 8 se liší pouze v detailech. Verze 9 už podporuje leccos z HTML 5 a CSS 3. |
![]() |
FireFox a další klony Mozilly | Gecko | 20 % uživatelů | Velmi dobrý program označovaný obecně jako Mozilla nebo Gecko. Patří pod to i FireFox. |
![]() |
Chrome | Webkit | 60 % uživatelů | Chrome je prohlížeč vyvinutý Googlem, je i na Androidech. Jádro Webkit. |
![]() |
Safari | 3 % uživatelů | Safari je hlavní prohlížeč na počítačích a mobilech Apple. | |
![]() |
Opera | 2 % uživatelů | Opera býval rozšířený prohlížeč se zajímavým ovládáním. |
Proč tam zmiňuji to vykreslovací jádro? Protože když něco funguje na chromu, tak to s obrovskou pravděpodobností bude fungovat i na Safari a v Opeře. V praxi je tedy potřeba testovat pouze 3 prohlížeče.
Popis podrobností, v čem se jednotlivé prohlížeče liší, jsem přesunul na stránku podrobnosti prohlížečů, která nepatří do základního kurzu. Tam zmiňuji i prohlížeče pro jiné platformy a zařízení.
Kdo dělá internetové stránky, dostane se velmi brzy před dilema:
Většina amatérů volí druhý postup -- prostě odladí stránku v jednom prohlížeči a spolehnou se na to, že v jiných prohlížečích a na jiných monitorech to bude nějak vypadat. Někteří autoři dokonce píší "tyto stránky jsou optimalizovány pro ten a ten prohlížeč". (Uživatelé ostatních nechť si trhnou nohou.) Nepište to tam, je to pakárna. Kdo má správný prohlížeč, je v pohodě, kdo má špatný, ten si kvůli vám nebude stahovat jiný. Ani nepůjde kupovat nový monitor.
Ačkoli optimalizace pouze pro jeden prohlížeč zní diletantsky, je často efektivním kompromisem mezi pracností a výsledkem (nekamenujte mě). Je totiž pravděpodobné, že se v jiných prohlížečích stránka zobrazí přibližně stejně. Až na občasné přetékající okraje, rozbitá menu a nefunkční skripty, což ale zas tolik nevadí (tedy jak kdy a jak kde).
Pokud by bylo na výběr jen mezi těmito dvěma přístupy, bylo by dobré držet se jednoduchých, chudších a standardních postupů a žádné šílenosti do stránek nezařazovat. To vůbec není špatná cesta! Existují ale i jiné metody.
Autor udělá krásné stránky optimalizované pro jeden prohlížeč a pak si to zkouší zobrazovat v jiných. Najde-li chybu, nějak ji opraví. To je slušná metoda, leč docela pracná. Používají ji i profesionálové. V minulosti tím prvním zkoušeným prohlížečem býval Internet Explorer, od roku 2007 už se vyplácí psát primárně pro Firefox nebo Chrome a teprve nakonec řešit vrtochy Exploreru.
Autor, který ví, co může a nemůže použít, je na tom nejlépe. Pokud vytvoří na stránce něco, co by se ve starších prohlížečích zobrazilo špatně, udělá to tak, aby se v nich zobrazilo alespoň něco. Nejlépe je využít přitom CSS styly. Je to těžké na znalosti, ale jediné všeobecné.
Já jsem se přes metodu pokusu a opravy dostal k metodě znalosti. Jak plyne čas, zapomínám a uchyluji se k metodě jednoduchosti.
Když dělám důkladněji upravené stránky, tak nevím, jaké rozlišení bude můj čtenář používat. Ještě horší ale je, že nevím, jestli náhodou nebude používat mobil, případně jaký.
Mám dělat pro rozlišení 1024 bodů na šířku nebo jenom 800? Nebo méně? Možnosti řešení:
Začátečníkům doporučuji přístup s textem na sto procent šířky (případně to vůbec neřešit), mírně pokročilým doporučuji stylování na pevnou šířku. Do budoucna budu svoje weby asi dělat responzivním designem.
Jak psát web píše Yuhů, Dušan Janovský. Kontakt.