Archiv duben 2003
středa 30. dubna
Pod článkem na Lupě o weblozích se rozpoutala zajímavá diskuse o blogování. Marek Prokop reagoval a já doplňuji.
Pokračování a můj postřeh na samostatné stránce.
Dvě trefné poznámky o tom, jak jsem přesunul stránky "Jak psát web" z adresy http://dusan.pc-slany.cz/internet/ na doménu www.jakpsatweb.cz:
Marek Prokop (Yuhů se přestěhoval, 29. 4.):
Dušan Janovský (Yuhů), který se dosud pyšnil bizarně znějící doménou dusan.pc-slany.cz, má od nynějška doménu novou: www.jakpsatweb.cz...
Medvídek Pů:
... název je to sice strašně krkolomný (píše se stejně krkolomně jako slovo krkolomný), ale obsah tohoto nového webu rozhodně stojí za to. (Daniel Dočekal, příspěvek www.jakpsatweb.cz, 28. 4.)
Oběma slavným bloggerům plus všem ostatním, kdo změnu zmínili, děkuji za znatelné zvýšení návštěvnosti.
úterý 29. dubna
Tento weblog je od nynějška na adrese
http://www.jakpsatweb.cz/weblog/
Uděláte mi radost, pokud si změníte odkazy. Weblog na této adrese vydrží velmi dlouho (nechci psát navždy, to je moc absolutní). Děkuji Ivanu Kozákovi za nastavení přesměrování.
neděle 27. dubna
<!--[if IE]> obsah téhle poznámky se v Exploreru
zobrazí, jakoby to nebyla poznámka <![endif]-->
pátek 25. dubna
O výhodách, které přináší nasazení jednoduchých médií, jako je třeba text nebo normální obrázky, píše Jacob Nielsen. Přišlo mi to tak zajímavé, že jsem si to přelouskal z angličtiny. Cituji kousek (volný překlad):
... Lidé znalí produktů a problémů tvoří obsah raději, když má médium jednoduchou formu. Komplexní forma média zpravidla vyžaduje přenesení práce na externí tým, který nemá stejnou každodenní zkušenost s produktem, jenž se snaží popsat. Čím více vrstev mezi znalostí věci a psaním obsahu, tím slabší obsah je. (Jakob Nielsen, Low-End Media for User Empowerment, Alertbox, Apr. 2003)
(Inspirace Marek Prokop)
čtvrtek 24. dubna
Pokud nevíte nebo nechcete vědět, co je to ssh, nevadí. Přečtěte si článek, který o ssh na Rootu napsala Johanka. Nemusíte číst data, přečtěte si kecy. Jsou super.
Takhle se dělá didaktika!
Ne tuny balastu, který jsou všude napsaný stejně a všude stejně blbě. Johanka píše to, jak to vidí ona. Co zná, co si myslí, co funguje a co asi nefunguje. Pište návody taky tak. Pokud nejste na nějaký obor mistr světa amoleta, tak je to jediný způsob, jak prorazit. Cituji úvod:
Ideologie může být místy nepodložená (prostě můžu kecat kraviny), ale praktické návody by měly fungovat :). Kde si nejsem jistá a nic mě zatím nenutilo si danou věc ověřit, přikládám poznámku NO WARRANTY s přiměřeným počtem vykřičníků. Pokud jsem na něco nepřišla, rozhodně to neznamená, že to nejde, takže mi nenadávejte... (Drahomíra Johanka Doležalová, ssh intimně aneb úvod do paranoii, 25. 3. na root.cz)
Článek je trochu starší, už má dvě pokračování. Zajímavé jsou diskuse pod články, hodně názorů je protivných. Johanka nezapře břitkou poetiku MatFyzu.
Vtip webu byl od začátku v tom, že umožňoval rychle vyměňovat nové poznatky mezi lidmi. Poslední dobou mám pocit, že kromě weblogů taková komunikace spí. Proto mě články plné osobních poznatků moc potěšily.
středa 23. dubna
Dlouho mi vrtalo hlavou, proč tolik lidí odsuzuje wysiwyg HTML editory, zejména FrontPage, když já jsem s FrontPagem tak spokojený. Je to tím, že každý myslíme pod pojmem HTML editor něco jiného.
Celý článek o poslání HTML editorů.
Velikonoční pondělí 21. dubna
Trochu jsem si teď browsil v geniálním textovém prohlížeči Links. Používá ho (myslím) stále více lidí -- zejména jde o postižené (matfyzáci, slabozrací apod.). Ve statistikách browserů Links figuruje zřídka, protože nestahuje obrázky. Links je český, nepleťte si ho s Lynxem. Ovládá se klávesnicí a má stdout. Možná existuje i pro Windows, nevím.
Některé stránky jsou Linksem čitelné dobře, některé hůře. Protože Links zhruba tuší tabulky, dají se jím číst i stránky s tabulkovým designem, třebaže někdy hůře. Obzvlášť jsem si zachrochtal blahem nad Sovou v síti, která má (vedle beztabulkového layoutu) na začátku textu automaticky vybraný odkaz "přeskočit navigaci".
Pokud má nějaký prvek (nejčastěji formulářové pole) nastavený tabindex, Links na něj automaticky skočí, i když je tento prvek někde dole ve stránce. Stránka se tak nepříjemně odroluje. Možná je to chyba Linksu, ale možná by se na to mělo myslet při návrhu stránek.
Doplněno: Links pro Windows jsem nenašel. Nevím ani, kde se stahuje pro Linux, protože jsem ho na Debianu nainstaloval jedním příkazem apt-get install links a dvěma stisky Enteru. Stáhnul a nainstaloval se sám.
Náhodou jsem v diskusi na Intervalu našel odkaz na velmi zajímavý blog. Má adresu http://www.sweb.cz/pichlik/, v nadpisu má "Dagblog" a píše ho Dagi. Je to hodně o použitelnosti, programování webů, o Javě a JavaScriptu.
Konkrétně mě zaujal zrovna nejnovější příspěvek. Otevírání odkazu javascriptem do nového okna pomocí atributu onclick a návratové hodnoty false, které je běžně považováno za správný postup, může selhat:
Tato situace může nastat vlivem několika faktorů: blokovač nových oken, hlídač instancí prohlížeče, nefunkčnost skriptu, prohlížeč vůbec nemusí podporovat nová okna (alternativní zařízení).
Po pravdě řečeno by mě nikdy nenapadlo, že to může nastat. Asi jo. Jsem jenom normální člověk, a tak mě spousta věcí nenapadne :-). V příspěvku Odkazy - atribut onclick a přístupnost stránek Dagi ukazuje i možnost řešení, které spočívá v tom, že se false vrací jenom v případě úspěšného vzniku nového okna.
Streda 16. dubna
Muj pocitac je druhy den v oprave a ted chvili delam na Debianu. Nez se mi vrati puvodni masinka, omezim psani blogu na minimum. Editovat stranky ve Vimu bez cesniny (nejak mi to blbne) je sice zabavne, nikoli vsak efektivni. Dekuji za pochopeni.
Neděle 13. dubna
Už dříve jsem vyjádřil názor, že validace stránek je na nic. Stále na tom trvám, ale zaznamenal jsem zajímavý případ, kdy se validátor opravdu hodil.
Poskytuji na webu hodně příkladů konstrukce stránek a pár lidí podle toho zkouší dělat stránky svoje. A že nejsem neomylný, mám tam chyby. Petr Krejčí si s tím hrál a nefungovalo mu to:
... trochu jsem se s tím nejdřív trápil, zkopíroval jsem si totiž Tvoje tagy a nevšiml si, že Ti tam chybí dvojtečka, v zoufalosti jsem použil HTML validátor a ten to odhalil; ... (Petr Krejčí, e-mail 10. 4.)
Tak vida. HTML validátor asi opravdu k něčemu je.
Čtvrtek 10. dubna
Hodně málo uživatelů ví o tom, že si v prohlížeči mohou písmo zvětšit. Důvody:
Když uživatel poprvé zkusí zvětšit písmo a nic se nestane, tak už to podruhé nezkusí. Autoři stránek, kteří zadávají písmo v Exploreru nezvětšovací (zadané v px nebo v pt), tak vychovávají běžné uživatele k nepoužívání zvětšování.
Reakce od Arcadia byl dlouhý čtivý mail, cituji:
Vychovávám lidi s neznalostí zvětšování písma - proč? Uvedu příklad - dělal sem stránky pro nějákýho typa - dal sem tam zvětšovací písmo. on mi odepisuje, že to vidí něják divně a pak, že je to písmo nějáký velký. jasně blbeček měl nastavený velký písmo... (Arcadion, e-mail Zvětšovací písmo, 10. 4)
Středa 9. dubna
Jak se dost pohybuji na webu, začínám podle webových kritérií posuzovat i věci s internetem nesouvisející. A je to docela síla. Většina textů, co se kolem mě vyskytuje v tištěné podobě, by na webu neměla nejmenší šanci. Jsou strašně ukecané, jdou málo k věci a balastního textu je tam milión.
Myslím, že to má původ ve škole. Při hodinách slohu jsme měli napsat práci na dvě stránky. Jestli to o něčem je, už nikoho nezajímalo. Muselo se to "nějak okecat".
Když čtu z webu, mám šanci začíst okamžitě číst něco jiného. To na papíře neplatí a je to jediná šance tištěných textů. Kdyby byly stručnější, byly by lepší.
Myslím, že nemusím pro příklady daleko. Nehorší jsou v tom učebnice (zejm. vysokoškolské). Tam mám pocit, že autor svoje zmatení řeší stylem "zmatu i všechny svoje čtenáře".
Záverečný názor: stručnost je zlato. Nejen na webu.
Reakce: spravodaj: Yuhůův "Nekonečný balast textů" a môj komentár
Pondělí 7. dubna
Reaguji na dobrý Darkmasterův článek za málo peněz vytvoříme hrozné stránky. Asi nejzajímavější část se jmenuje "jak poznat profesionála". Cituji:
Zkušený webdesigner se bude ptát i na vaši představu. Když mu například sdělíte, že chcete, aby na stránce byl text, který sám běží z pravé strany do levé (běžící text), měl by vám profesionální webdesigner vysvětlit, proč tuto funkci nedoporučuje... (Darkmaster na Pooh.cz, 5. 4. 2003)
Docela dobře se to čte. Celým článkem se táhne myšlenka že existují
Podle mých zkušeností ale množství peněz s kvalitou webu nesouvisí vůbec nijak. Se vzhledem to souvisí, ale s kvalitou ne.
Potřeboval jsem CSS hack, kterým bych napsal deklaraci
Celý článek o podpoře css pseudotřídy :lang().
Sobota 5. dubna
Pojem "blognabráchismus" vymyslel nedávno někdo geniální (zrovna nevím kdo*). Jedná se o označení faktu, že české blogy jsou narozdíl od blogů zahraničních nudné tím, že veškerou inspiraci hledají v sobě navzájem.
Celý článek o blognabráchismu.
Pátek 4. dubna
Našel jsem na živě.cz seriál o použití XML na webových stránkách. Narozdíl od teoretických úvodů, u kterých končí většina zmínek, je tohle skutečně praktické. Seriál píše Jakub Havel a první dojem to na mě dělá takový, že tomu fakt rozumí.
Čtvrtek 3. dubna
Pište to, co čtenáře zajímá. Zjistíte to z hledaných slov a z reakcí.
Je to fajn, když se člověk na něco zeptá a dostane odpověď. Ačkoli do počítačů trochu fušuji, základní počítačové vzdělání se mi nedostává. Nevím například, co je to mainframe. Tak jsem se v reakci na článek o mainframech zeptal, co to vlastně je. Očekával jsem krátkou poznámku pod mým komentářem nebo ticho.
Zoli na Letem světem zareagoval zajímavě. Místo odpovědi napsal celý nový příspěvek Mainframe - základné info.
Je to krásná ukázka toho, jak by se to web měl dělat a jak se většinou (žel) nedělá. Zejména odborné články (třeba na Intervalu) čtu jenom kvůli diskusím, protože téma článku mi většinou přijde nezajímavé. Ale je dobrý nápad čerpat z komentářů náměty na další články, protože to je pravděpodobně to, co čtenáře zajímá.
Doplnění: odkazy přestaly fungovat, proto jsem je odstranil.
Marek Prokop byl tak laskav a dovolil mi publikovat svoji mailovou reakci na můj příspěvek Účelnost validace je sporná. Pokud jste ho nečetli, je možné, že nebudete úplně vědět, co Marek komentuje. Původně jsem chtěl vybrat jenom zajímavé pasáže, ale pak mi to přišlo líto, takže je to skoro celý mail. (Kousky mého původního textu jsem pro přehlednost zvýraznil.)
1) Argumentu o více verzích validního HTML nerozumím. Když se vezmou v úvahu všechna proprietární rozšíření, tak je ten výběr snad snazší? IMHO, pokud laik sáhne po jakékoli standardizované verzi, má vše hezky pohromadě popsané, jasně definované a jednoznačně kontrolovatelné. Pokud se rozhodne používat proprietární HTML IE/Win do verze 5.0 alternované některými vybranými prvky NN4, zblázní se.
Pokud to myslíš tak, že se nerozhodne používat žádné konkrétní HTML, ale jen tak náhodně si cosi plácá ve vizuálním editoru, budiž, to určitě cesta je, a asi lepší, než na Webu vůbec nepublikovat. Sám si ale určitě nemyslíš, že je to pro laika cesta nejlepší.
2) Validní HTML je těžší na používání --> problém je v tom, že ty přesně víš, která chyba (chybějící uzavření prvku, atd.) nevadí. Laik to neví a je pro něj IMHO řádově jednodušší opravit všechny chyby, než zkoumat, která může mít dopad na přístupnost a která ne.
Když pro někoho dělám SEO, je validita první podmínkou. Dokud neuvede kód do validního stavu, odmítám se s ním dál bavit. Přitom vím, že jsou ve vyhledavačích úspěšné i zcela nevalidní stránky, ale přesto na tom trvám. Odmítám totiž zkoumat, zda náhodou, kvůli nějaké pitomé HTML chybě robot vyhledavače nevidí právě to jedno slovo, které vidět má. Přesněji řečeno to ani zkoumat nemůžu -- v tom co vidí vyhledavač jsem stejný laik, jako někdo jiný v tom, co se zobrazí v různých prohlížečích. Proto musím volit cestu maximální jistoty.
> U validního HTML musím kontrolovat, jestli tam to ídéčko nemám dvakrát. U nevalidního ne.
Promiň, ale to je hloupost. Na rozdíl od tebe neznám prohlížeč, kterému by duplicitní ID nevadilo. Vadí všem, které s ním umí pracovat. Narozdíl od validátoru ale jeho unikátnost neumí zkontrolovat a při použití CSS, DOM, vnitřních odkazů a formulářů pak dávají náhodné výsledky.
Když přeci použiju ID (narozdíl třeba od class nebo name), použiju ho právě proto, že chci, aby bylo unikátní. A to mi zkontroluje jen validátor a jen tehdy, když se v jeho výpisu vyznám, protože není zanesen stovkou dalších chyb.
> Horor
Ano -- a čím méně často validuje, tím více počet chyb narůstá. Naopak, validuje-li od začátku, postupně, inkrementálně, těžko se dostane na víc než pár chyb.
Proto vždy doporučuju validovat na 100%. Jakmile si totiž jednou řeknu, že se vykašlu na &, už se zákonitě začnu plácat ve výpisech s desítkami chyb a určitě pak něco přehlédnu. To už je lepší si udělat vlastní DTD.
Tolik Marek Prokop (email Re: Validita, 31. 3. 2003).
Pochopil jsem z toho nové pohledy na věc. V zásadě mě to ale nepřesvědčilo, že by validní dokumenty měly na současném webu smysl. Opravdu si totiž myslím, že pro laika je lepší "náhodně cosi plácat ve vizuálním editoru". Je to totiž větší sranda. Udělej si, vážený čtenáři, názor sám.
Účelnost validace je sporná (zde)
Druhý povzdech nad validitou HTML kódu (Marigold, 1.4.):
... Buďto budeme důsledně lpět na podle mne zcela nesmyslném mýtu 100% validního kódu, nebo se smíříme s tím, že takové věci za nás mají domyslet stroje a programy. Druhá cesta je podle mne lepší...
K čemu je validní kód HTML?(Pixy: web & css blog, 1. 4.), naprosto úchvatné čtení:
Byly doby. Jó doby byly. Kdy bylo prohlížečů hromada, každý uměl něco jiného, všechny uměly málo a byl v tom hokej...
Je snadné dělat věci nesnadně (Jiří Bureš, conBLOG, 1. 4.):
[patka.htm]... Téměř každý, kdo začínal tvořit webové stránky, chtěl začít okamžitě. Docela by mě zajímalo, kdo nejprve několik měsíců studoval HTML, CSS a další nezbytnosti. Opravte mě jestli se mýlím...