Jste na stránce z archivu.
v pátek 27. února 2004
Konečně vychází pátý díl Harryho Pottera v češtině. Dle mého názoru s křížkem po funuse. Pokud se domníváte, že téma knižního trhu s tématem tohoto blogu nesouvisí, já si naopak myslím, že v tomto případě souvisí. Devět měsíců zpožděné vydání kultovní knihy dostalo od svobodné sítě těžkou ránu. Nehodlám se zabývat tím, jestli to je morální nebo legální, vím jenom to, že všichni moji známí, kterým Harry Potter něco říká, už ho četli. Já osobně jsem si ho vychutnal na Krétě, děkuji neznámým překladatelům. A co vy?
Otázka: Četli jste pátý díl Harryho Pottera?
59 - Ne, nezajímá mě to nebo to nestíhám.
19 - Ano, v angličtině.
15 - Ano, českou verzi staženou z internetu nebo mailem.
14 - Ne, ale chystám se na český knižní překlad
5 - Ano, ve slovenštině.
Za poskytnutí ankety děkuju serveru blueboard.cz
Související: Čtu Pottera, nerozptylovat! Patrick Zandl, Marigold.cz
Projekt na adrese http://hodnoceni.nazory.cz možná stojí za vaši pozornost. Asi to znáte z Intervalu.cz, kde kritika webů tvoří doplněk serveru. Ale tyhle stránky jsou určené čistě na hodnocení různých webových projektů širokou veřejností.
Dostal jsem se tam díky obskurnímu mailu od JiMiho z Police nad Metují. Subject: Podpořte, prosím, nevýdělečný projekt. A dál:
Vážení. Chtěli bychom Vám představit nový nevýdělečný projekt na internetu - Hodnocení webu (http://www.hodnoceni.nazory.cz ). Podpořte nás, prosím, a vložte své www stránky do tohoto systému. ...
Jen to ne! Nechat si hodnotit stránky! Sám vím dobře, že jsou příšerné, jenom jsem línej je předělávat a taky na to nemám čas. Ze zvědavosti jsem tam ovšem nakouknul.
V první řadě jsem zjistil, že moje stránky už tam někdo zadal. Je docela sranda dostat mail, abych udělal něco, co už je udělané. Proč ne. Chvíli jsem si tam pak klikal a zjistil jsem, kam budu přeposílat ty desítky nevyžádaných mailů typu "koukni se prosím na můj web a řekni mi, co si o něm myslíš" (na což také nemám čas). Takže to nakonec bude užitečné.
Pokoušel jsem se z provozovatele systému vytáhnout mailem víc podrobností o tom projektu, ale neodpověděl mi. Nevadí. Posuďte sami, jestli vám ten "nevýdělečný projekt" k něčemu bude.
ve středu 25. února 2004
Peekaboo bug v Internet Exploreru se dá vyřešit i pomocí nastavení výšky řádku. Tvrdí to Jan Bien v perfektním článku Implementační chyby v prohlížečích II na Intervalu. Peekaboo je vykreslovací chyba Internet Exloreru verze 6, která je způsobena tím, že Explorer občas rychleji kreslí než myslí, načež když to nakonec vymyslí, tak přes text ještě namaluje pozadí. Text pak není vidět.
Peekaboo bug kdysi slavně řešil Daniel Dočekal. Dostal dvě rady: relativní pozice nebo nastavení šířky vnějšímu prvku. Oboje je vlastně to samé (protože relativní pozice donutí Explorer přepočítat prvku rozměry). Jenže teď Jan Bien na Intervalu tvrdí, že se to dá řešit i nastavením line-height. Na první pohled to funguje, ale neuvěřím tomu, dokud si to pořádně neotestuju.
Druhým popisovaným problémem je zdvojený margin v obtékaných prvků v Exploreru. Přiznám se, že jsem nevěděl, že to blbne i pro pravý okraj. Příklad chyby pro levý okraj jsem napsal na Krétě. Mimochodem zrovna "živé příklady" je to, co mi v článku na Intervalu chybí.
Související: Vygumovaný Explorer na Letem světem. Aha, to jsem psal já. Super.
Napřed mluvili o umisťování hotspotů na fotbalové stadiony. Nevím moc, co o tom říkali, teprve jsem se probouzel. Moje oblíbená rozhlasová repportérka Tracey Logan se nějakého experta zcela vážně vyptávala, jak funguje wi-fi, komu bude signál na stadionu sloužit (divákům s palmy) a jakou rychlostí se to připojí. Přišlo mi, že zacházejí do hodně velkých detailů, ale zároveň jsem sledoval, že skoro všechno, co řekli, je srozumitelné i pro normální lidi.
V tu chvíli jim vypadla telefonní linka a bylo nutno improvizovat. Následující rozhovor byl (a teď se podržte) o použitelnosti webových stránek. Zpovídaný expert naprosto přesně popisoval, jak se britské a americké webové společnosti odklánějí od modelu komplexních a složitých webů a míří na svých stránkách k jednoduchosti a přehlednosti.
Následovala úvaha o webových prohlížečích (padlo dokonce slovo Opera) a o tom, že budou postupně nahrazovány specializovanými aplikacemi. Jméno experta jsem si nezapamatoval, ale dal příklad (volný překlad zapamatovaného): "Většina věcí dostupných on-line vůbec nemusí být poskytována prostřednictvím webu. Představte si hlavní stránku BBC v nějakém prohlížeči. Ne, že by nebyla hezká, ale při použití specializovaného zařízení byste z ní viděli jen to, co opravdu potřebujete a chcete vidět. Jestliže si pak kliknete na audio poslech vysílání BBC, vůbec na to teoreticky nepotřebujete web, stačí vám program pro poslech."
Možná to říkal jinak, některým slovům jsem navíc nerozuměl. Asi by to šlo dohledat v archivu, vysílali to včera v půl páté odpoledne. Nadchlo mě na tom ještě něco jiného než samotný obsah sdělení. Totiž styl, jakým spolu redaktorka a ten expert mluvili. Bezchybný, zasvěcený, přitom poučný a srozumitelný. Bylo naprosto zřejmé, že se z posluchačů nesnaží dělat debily, jako to dělají česká média. Vůbec nemachrovali. Opravte mě, pokud se mýlím (je teda fakt, že česká média moc nesleduju), ale mám pocit, že jsem za poslední rok dva nečetl a neslyšel v českém rádiu (televizi neznám) a v denících článek nebo reportáž, která by byla exaktní, bezchybná a zároveň obecně srozumitelná. Nepočítám reportáž české redakce BBC (asi před měsícem) o hledání na českém internetu.
Hm, připouštím, že jsem dost subjektivní. Prostě mám BBC rád.
Ještě jedna věc. Přišlo mi, že na BBC Worldservice obecně přistupují k posluchačům s předpokladem, že posluchači znají internet a web. Zároveň to ale nedělají způsobem, který by byl degradující pro ty ostatní. Vždycky řeknou "if you have access to internet...". Pěkné. Platí-li, že jsme dva roky za vyspělým světem, těším se, jak za dva roky v českém rádiu budu poslouchat o wi-fi a o trendech na poli webových aplikací. Myslím totiž, že to bude zajímat i normální lidi.
v úterý 24. února 2004
Připojení lidí o víkendu je výrazně vychýleno ve prospěch několika málo důležitých poskytovatelů připojení. Zato v pracovní dny návštěvníci na české stránky přicházejí přes větší počet středně velkých poskytovatelů. Vyplývá to z rozdílů víkendového a ostatního stavu tabulky domén poskytovatelů připojenív globálních statistikách Toplistu (poslední tabulka na stránce).
Rozdíl víkendového a ostatního připojení dobře ilustrují data z právě minulého pátku a soboty:
páteční připojení (20.2.): 1. vol.cz 4.73 % 2. iol.cz 4.66 % 3. tiscali.cz 4.56 % 4. mistral.cz 3.77 % 5. eurotel.cz 3.13 % 6. aol.com 2.12 % 7. indos.cz 2.01 % 8. contactel.net 1.86 % 9. contactel.cz 1.86 % 10. telecom.sk 1.40 %
sobotní připojení (21.2.): 1. tiscali.cz 9.87 % 2. vol.cz 8.53 % 3. iol.cz 7.46 % 4. mistral.cz 5.21 % 5. eurotel.cz 4.62 % 6. contactel.cz 4.00 % 7. aol.com 3.30 % 8. telecom.sk 1.29 % 9. karneval.cz 1.21 % 10. contactel.net 1.20 %
Procenta jsou počítána ze základu všech přístupů zaznamenaných Toplistem. Od pondělí do pátku to odpovídá zde vypsaným pátečním datům, neděle je hodně podobná té sobotě. Když jsem nedávno psal Přes koho se připojujeme, netušil jsem, že koukám na víkendová data, která jsou tolik odlišná od data pracovního týdne. Musím přiznat, že mě to překvapilo, na druhou stranu je to logické -- spousta lidí čte web z práce, kde jsou připojeni jinak, než doma.
Franci na svém blogu poskytuje upřesnění a pondělní tabulku.
v pondělí 23. února 2004
Pouhý překlad jedné stránky do slovenštiny přináší z vyhledávačů deset návštěvníků denně.
Článek o měření návštěvnosti stránky přeložené do slovenštiny.
v neděli 22. února 2004
Podle motivace vzniku stránek si webové stránky pomyslně dělím do tří oblastí, které si pojmenovávám podle barev. Se skutečnými barvami to nemá nic společného. Je to podobné quarkům (subelementárním částicím) -- také nejsou barevné, ale barvami se označují.
ve čtvrtek 19. února 2004
Nechápu, jak je možné, že jsem dodnes neznal tenhle blog? Marketingové komunikace a Internet píše David Kozák a odkaz jsem našel na About weblogu.
ve středu 18. února 2004
Martinovi Koptovi se podařila snadná optimalizace a aby to nějak dal vědět světu, přidal k tomu chybnou doměnku, že Jyxo je špatný vyhledávač.
Skoro všichni sledujete Lupu a weblog Sovy v síti, a tak jenom rychlé shrnutí: Martin Kopta napsal pro Lupu článek Experiment: jak dostat stránku na první místo v Jyxu. Na prvním místě hledání v Jyxo na řídce používané slovo "Illich" chvíli byla nerelevantní stránka, kterou tam Martin Kopta propašoval pomocí zpětných odkazů. Hlavní argument údajné chybnosti Jyxa je, že nastrčená stránka není relevantní (neobsahuje text). Bodeť by byla relevantní, když je nastrčená.
Marek Prokop se domnívá, že za nekvalitní výsledky mohou nekvalitní české stránky. To je pravda, ale titulek "Proč je Jyxo špatný vyhledávač" vyznívá neobyčejně nešťastně. Důkazem budiž, že i Google na slovo Illich v češtině nyní na prvním místě najde Martinovu nastrčenou stránku. Je snad také Google špatný vyhledávač?
Optimalizovat na řídká slova je prostě překvapivě snadné, zejména v češtině. Když si prohlížím logy svých serverů, nacházím spoustu přístupů z vyhledávačů na dotazy, o kterých vůbec nepíšu. Beznaděj hledačů pochopím až ve chvíli, kdy si ten dotaz zkusím sám nalézt a zjistím, že o něm nepíše vůbec nikdo, pouze na mých stránkách se náhodou vyskytují hledaná slova. Ale to už bych odbíhal.
Zajímavá témata se probírají v diskusi pod článkem. Michal Illich (autor a admin Jyxo) například vysvětluje, proč nastrčenou stránku odstranil z výsledků hledání:
Na strance uzel.cz a websky.cz jsou uvedene odkazy takto:
<small title="Tohle je pokus s vyhledavacem J*y*x*o" style="visibility: hidden"><a href="http://uzel.cz/illich/">illich</a></small></p>
Tedy neviditelny text. To je jeden z nejznamejsich podvodu...
Být Michalem Illichem asi bych šel ještě dál a vyřadil bych z indexu jak kompletní doménu websky.cz, tak uzel.cz. Prosím, nechápejte mě špatně: mám rád výzkumy a pokusy. Experiment byl zajímavý, ale vzhledem k jeho medializaci v článku na odborném serveru se mi jeví jako jednoznačný pokus o zpochybnění dobrého jména vyhledávače Jyxo.
Jyxo je podle mě nejlepší český vyhledávač. Můžu se mýlit, ale kdyby nebyl dobrý, zdalipak by se kolem něj dělalo tolik pokusů a řečí? Porovnejte si to s druhým dobrým českým fulltextem Morfeem: dnes ráno se vyměnil index, což je na Morfeo docela událost, ale nikomu z bloggerů nebo novinářů (pokud vím) nestálo za to se o tom zmínit nebo testovat.
v pondělí 16. února 2004
Z malé statistiky zpracované z logu mého webu mi vychází, že indexovací robot Google (zvaný Googlebot) je nejčilejší v noci k ránu (evropského času). Není to až tak překvapivé, ale čekal jsem, že bude mít největší provoz více v noci.
ve čtvrtek 12. února 2004
Začínám se domnívat, že ne. Accesskey je HTML atribut, který dovoluje aktivovat nějaký prvek na stránce stisknutím určité klávesy.
Celý článek přináší argumenty, proč a jak není vhodné accesskey používat a spoustu odkazů na reakce.
v pondělí 9. února 2004
Technologie umožňující vkládat do stránek cílenou reklamu, vybranou podle zaměření stránky, se testuje na serverech idnes.cz a sme.sk. Reklamní sdělení se vybírají ze systému eTarget.cz a eTarget.sk.
Pavel Francírek přidal do globálních statistik Toplistu tabulku poskytovatelů připojení a jejich "podílu klikání" na českém webu.
Když nějaký uživatel přijde na stránku obsahující kód Toplistu, Toplist si zaznamenává IP adresu uživatele. IP adresa se dá zařadit do nějaké domény poskytovatele. Když se to sečte, vyjde následující tabulka:
| pořadí | doména | podíl |
|---|---|---|
| 1. | tiscali.cz | 10.35 % |
| 2. | vol.cz | 9.00 % |
| 3. | iol.cz | 7.24 % |
| 4. | mistral.cz | 5.55 % |
| 5. | eurotel.cz | 4.67 % |
| 6. | contactel.cz | 4.08 % |
| 7. | aol.com | 3.12 % |
| 8. | karneval.cz | 1.41 % |
| 9. | telecom.sk | 1.39 % |
| 10. | t-dialin.net | 1.28 % |
Interpretaci ode mne nečekejte, moc tomu nerozumím. Pozor, nejedná se o podíl připojených uživatelů, ale o podíl "klikání". Pokud poskytovatel připojuje mnoho uživatelů, kteří málo využívají web, ve statistikách je na tom hůře, než poskytovatel, který připojuje málo lidí na webu aktivních. Vysoký podíl poskytovatele aol.com bude dán tím, že část stránek s kódem Toplistu je v angličtině (sekce Anglicky).
v neděli 8. února 2004
U jazyků a písem s drobnými detaily znaků Google nalezené vzorky slov nevypisuje tučně, ale červeně. Když jsem hledal něco japonsky, všiml jsem si, že japonské texty obsahují hodně čínských znaků. Tučná japonská písmena jsou ještě jakž takž čitelná, ale kdybych chtěl ztučnit čínštinu, už to skoro nebude k přečtení. (Všechny odkazy v tomto textu vedou na ukázky hledání v Google.)
No a pak jsem zjistil, že v některých jazycích a jazykových mutacích uživatelského rozhraní Google hledaná slova vůbec neztučňuje, ale červení. Našel jsem to právě pro čínštinu. Sice se to dělá dost primitivním tagem <font color=CC0033>, to ale nevadí. Co mě ale dostalo ještě víc: Google podle určitých znaků sám pozná, kdy je potřeba zapnout červenění, nezáleží pouze na uživatelském nastavení prostředí nebo na jazyce.
Kdybych se někdy chtěl naučit, jak zacházet s mezinárodním nastavením stránek, tak bych asi začal studovat přímo na Google.
v pátek 6. února 2004
Optimalizace pro weblogy je způsob, jak článku nebo stránce lacino zvýšit krátkodobě popularitu. Je to stará písnička, ale pro neznalé doporučuji postup.
Jiří Hlavenka napsal:
Spravedlivé rozhořčení a požadování „čistoty stylu“ ale nepatří do podnikání, neboť pokud optimalizace stránky pro MSIE zlepší uživatelský zážitek (tj. u oněch 95% uživatelů), a u zbývajících pěti procent jej zhorší, je to od provozovatele stránky dobré rozhodnutí.
Citace je z článku Microsoft Internet Explorer používá 94,8% lidí na serveru Živě.cz.
Souhlasím. Pokud optimalizace pro MSIE zlepší 95% případů a 5% zhorší, pak je to rozhodně dobré rozhodnutí. Jenomže je to strašně černobílé. Možná byl autor článku omezen prostorem nebo časem, a tak pominul další podstatná fakta:
Související: dva roky starý článek Petra Staníčka Nastal Bod Zlomu webdesignu?, Lupa.cz, jaro 2002!!!
Vypuzovací chyba prohlížečů, tento blog, leden 2004
Související článek a fajn diskuse Optimalizace pro Internet Explorer na About weblogu
Další související:
Optimalizace pro IE nestojí proti standardům W3C Marek Prokop, Sova v síti
Hlavenka o zastoupení prohlížečů Jiří Bureš, ConBlog
Živě.cz zase perlí?! Jiří Chomát, weboviny
Hlavenka vyvozuje z majority MSIE chybné závěry David Špinar (jméno webu nezjištěno, asi Přístupnost)
Nejvíc se mi asi líbí názor Marka Prokopa, aniž bych si chtěl šplhat. Jaká škoda, že je Pixy na Šumavě, jistě by se zapojil.
ve čtvrtek 5. února 2004
Deset dní po posledním Google dance se výsledky vyhledávání v češtině trochu vrátily do původní podoby a pořadí.
Zatím poslední velká změna googleovských algoritmů nebo indexů pojmenovaná Google dance Austin probíhala koncem ledna 2004. Mnoha komentátory byl Austin chápán jako protiváha předposledního Google dance Florida, který v listopadu zatočil světovými výsledky od základu.
Google dance Austin probíhal neobvykle dlouho. Většinou to trvá čtyři pět dnů, nyní jsem ale sledoval změny asi po deset dnů. V první chvíli (kolem dvacátého čtvrtého ledna) dokonce zmizely u velmi čerstvých výsledků údaje o poslední aktualizaci (dole vedle adresy), vrátily se kolem třicátého.
Pro většinu slov, které sleduji, se udál následující scénář:
Napadá mě spousta doměnek, proč se to chovalo zrovna takhle. Vypadá to na nějaký doplněk algoritmů, který udělal chvilkovou nestabilitu (začátek Austinu) a pak začal hezky konvergovat (nynější stav).
Jirka Kouba před týdnem nadhodil zajímavou otázku. Jak pracujete s poštou, aby vám sloužila? Nejde ani tak o to, jaký poštovní program kdo používá, ale o to, jak pracuje se zprávami. Co děláte s přečtenými maily? Třídíte je do složek? Filtrujete? Mažete? Musím říct, že mě to taky hodně zajímá. Já mám třeba systém, který postupně přestávám stíhat udržovat (chodí mi asi tak 30 ne-spamů denně) a přemýšlím o nějakém zlepšení.
Prvním, kdo se v českých zemích zabýval teoretickou organizací mailových zpráv, byl David Gruber, český nestor duševní práce. Pravděpodobně byl jeden z prvních, kdo se potýkal se záplavou mailů, a to ještě v době, kdy spam byl neznámý pojem. Jeho první pravidlo (alespoň co si pamatuju) zní: maily nečíst! Druhé pravidlo bylo maily mazat. Přišlo mi to hodně šílené, ale dnes tomu postupně přicházím na chuť.
David Gruber o tom dokonce napsal článek na Interval: Úspěšný boj s denní dávkou e-mailů (má to i první díl, ale ten doporučuju nečíst, je to teroretismus). Mimochodem, dvě knížky Davida Grubera doporučuju! Napsal jich asi čtyřicet, ale stačí si přečíst dvě. Třetí už číst nemusíte, protože je zase o tom samém. I tak je to ale super čtení o duševní práci.
Tak a jak to s tou poštou dělám já: všechno, co mi chodí pravidelně (konference, počitadla) se automaticky řadí do složek. Všechno ostatní padá do doručené pošty, spamy rovnou mažu podle subjectu. Pokud něco přečtu a je to důležité, nechám to tam, dokud na ten mail neodpovím. Jakmile na mail odpovím nebo informace zapracuju (třeba jenom přetažením zprávy na disk), přesunu vyřízený mail do složky 123vyřízeno (123 aby byla nahoře). Někteří lidé vyřízené maily mažou, ale já se k nim dost často vracím. Pokud je vyřízený mail důležitý a budu s ním ještě pracovat, kliknu si u něj vlaječku. Čas od času si na poštu musím sednout a všechnu ji vyřídit. Teď někdy mě to brzo čeká, v soukromém mailboxu mám 91 nevyřízených zpráv. Jenomže pokud na něco neodpovím pár měsíců, už je to blbé vyřizovat. Od toho mám složku 456vyhnilé.
Jo a mimochodem -- striktně odděluju soukromou od pracovní pošty. Na oboje doporučuju používat nejenom jinou adresu, ale i jiný program (jiný klient), aby se to nepomíchalo.
v úterý 3. února 2004
Patrick Zandl byl tak hodný a poslal mi odkaz na graf vztahů světových vyhledávačů a portálů.