Jste na stránce z archivu.
ve středu 31. března 2004
Kromě vysoké ceny elektronického podpisu brzdí rozvoj e-governmentu zejména absence střetu s realitou.
Zrovna na DigiWebu čtu, že Ministerstvo informatiky má v úmyslu zaplatit všem obcím poplatky za elektronické podpisy (více informací na micr.cz). A že jak toho bude hodně, tak jeden podpis nepřijde na osm stovek, ale na polovinu.
Což o to, proč ne. Ale pokud si jako soukromá osoba nebo firma chci elektronický podpis pořídit, dám za to ročně 770 korun. Mně osobně to přijde strašně moc. Kolem sebe běžně slýchám, že únosná cena by byla tak desetinová. Takže si dnes kvalifikovaný certifikát pořizuje málokdo, přičemž do budoucna to nebude o moc lepší.
Dodnes jsem nepochopil, proč by vlastně úřady nemohly komunikovat normálním e-mailem. Beztak ho moc používat neumějí. Na co potřebují elektronický podpis? Osobně zastávám názor, že český stát nikdy nepodniká nic, na čem by nemohl nějaký známý pořádně vyvařit. Když si vezmu všechny české obce krát čtyři stovky... pravděpodobně každý rok... hm, to už je pořádný balík ve prospěch První certifikační autority.
Kdyby se to dávalo jenom obcím, které o certifikát mají zájem, tak ani neceknu. Nebo kdyby to byl příspěvek. Ale kupuje se to pro všechny. Pročpak asi obce tvrdí, že je pro ně 770 korun ročně finančně náročné? Opravdu je to tolik peněz? Není to málo, ale pro obce zas tolik ne. Jenom je obcím líto vyhazovat prachy za něco, co nevyužijí. Sice podle správního řádu musejí mít elektronickou podatelnu, jenomže málokno na ni bude cokoliv podávat, když by k tomu musel vysolit osm stovek za certifikát. Ten správní řád bude možná taky pěkná levárna. A pročpak Ministerstvo informatiky pro 6253 obcí vyčlenilo 3 000 000 Kč, když 6 253 * 370 Kč = 2 313 610 Kč?
Běžným českým občanům by bohatě stačilo, kdyby byly důležité údaje a emailové adresy někde na webu a kdyby úředníci odpovídali na emaily. Pokud se dozvím, jak mám potřebný formulář vyplnit napoprvé, stejně ho na úřad raději donesu osobně. To, co mi vadí, je opakované cestování po všech čertech. A to je přesně to, co se dá pomocí internetu řešit.
v úterý 30. března 2004
Honza Hučín narazil na hodně zajímavou otázku. Má se pod rámečkem vykreslovat pozadí?
Hned v první chvíli jsem zjistil, že nevím. Logika říká, že ne. Nebo vlastně že ano. A specifikace? Ta zdá se říká také ano i ne. A prohlížeče? Jak který a jak kdy.
v pondělí 29. března 2004
Všimnul jsem si toho dneska v 8.13. Musím říci, že se mi docela líbí styl informačních proužků s lehkým pozadím a čárou nad. Změnil se i vzhled inzerátů z AdWords v pravé oblasti. Ačkoli byl tento design už delší dobu znám, nebylo jisté, že jej Google opravdu nasadí.
Související:
Potlačuje nový Google přirozené výsledky hledání? Sova v síti,
Google zvýrazňuje v adrese, conBlog,
Google - personalizované vyhledávání, Kryl Blog
Spíše než prostý počet uživatelů, kteří přijdou na moje weby, mě zajímá, co jsou ti lidé vlastně zač. Co na mých stránkách dělají? Jaký mají ke stránkám postoj? Ten postoj mě zajímá asi nejvíc. Pokusím se to nějak pojmenovat, neberte mě moc vážně.
v neděli 28. března 2004
Když jsem loni přesměrovával několik stránek, tak asi na měsíc vypadly z výsledků, než se tam vrátily s novou adresou. Nyní se přesměrovaná stránka ve výsledcích objeví pravděpodobně okamžitě poté, co Google přesměrování objeví. Vyzkoušeno na klíčové slovo CSS: odkaz CSS - přehled vlastností a hodnot je s novou adresou ve výsledcích dva dny po přesměrování. Samozřejmě mám na mysli přesměrování http hlavičkou 301 moved permanently.
Doplněno 30. března: ve výsledcích je zpět stará adresa. Že by Google po redesignu na chvíli přehodil na starou databázi? Budu to sledovat.
Rozhodně ano.
Argument, že stránka nemá klikat sama na sebe, je v této souvislosti moc umělý.
Nenuťte mě přemýšlet. Chci na hlavní stránku, tak si prostě kliknu na logo. Když nekliká, musím přemýšlet.
v sobotu 27. března 2004
Jan Dudek krásně vystihnul důvod, proč zatím moc nedoporučuji použití alternativních stylů přes <link rel="alternate-stylesheet" ... > Takto zadané styly si může uživatel přepínat v prohlížečích Opera a Mozilla:
Ani jeden z prohlížečů ale nepracuje s výběrem stylu intuitivním způsobem, který by předpokládal, že zvolený styl se bude aplikovat na celém webu. Přechodem na jinou stránku (i když je na stejném webu a je na ní definována úplně stejná množina alternativních stylů) nebo i prostým obnovením stránky dojde opět k aplikování základního a preferovaného stylu. Toto je poměrně zásadní nedostatek...
Tolik Jan Dudek v převážně teoretickém článku Alternativní styly - připojení stylu v hlavičce dokumentu na serveru Interval.cz. Doporučuji ke čtení a těším se na pokračování.
v pátek 26. března 2004
Dříve platilo, že pokud URL stránku obsahovalo více jak dva parametry, Google takovou stránku ignoroval (s výjimkou několika význačných webů). Nyní už ale ve výsledcích Google běžně nacházím stránky s více parametry.
Příklad URL se třemi parametry:
http://www.example.com/stranka.xyz?prvni=neco&druhy=neco&treti=neco
Taková adresa byla dříve špatně. Nedá se říci, že by nyní byla dobře (URL by mělo být příjemné uživateli), každopádně Google ji bere v úvahu. Možná to stejně jako akceptování parametru id souvisí se zvětšováním databáze Google. Už má zase v indexu skoro přesně 2^32 dokumentů.
Stránky, které v url obsahovaly parametr id=něco, Google donedávna neindexoval. Nyní už je indexuje. Všiml si toho Jirka Chomát a sepsal o tom článek Zaindexuje-li Google?.
V tomto ohledu bude třeba trochu přepsat učebnice SEO. Donedávna byl parametr id v URL jednou z nejčastějších chyb optimalizace pro vyhledávače. Například stránku s adresou http://www.example.com/skript.xyz?id=cokoliv Google ignoroval.
Mnohé servery se tak nyní mohou těšit na podstatný nárůst návštěvnosti. Namátkou mě napadá gamezone.cz, většina českých ministerstev, pcsvet.cz, pooh.cz a další a další.
Už před měsícem si toho všiml Milan Kryl, ale "zatím se to moc neprofláklo".
Daniel Dočekal mě správně upozornil, že výše zmíněný Pooh.cz používá id v url pouze doplňkově. Takže jsem tento příklad nezvolil dobře.
ve čtvrtek 25. března 2004
Prakticky všechno se dá pořídit za 5 centů za kliknutí. Myslím tím ty inzeráty v pravém sloupku na Google.
ve středu 24. března 2004
Webdesignérské diskuse a komunity se možná rýpají v nepodstatných detailech. Nevím, jak u nás, každopádně Jason Fried to pozoruje v anglicky mluvících končinách.
Martin Michálek, kterého znáte jako bývalého bloggera, mě upozornil na nápaditý názor Web design going in the wrong direction?, ze kterého mi rovnou do mailu kousek ocitoval. Po překladu to zní takto:
Máme tady trend příliš mnoho hovořit o CSS a o XHTML a o standardech a o přístupnosti, ale nemluvíme dostatečně o lidech. CSS a kód psaný podle standardů jsou pouze nástroje -- musíte ale vědět, co s těmito nástroji chcete postavit. Fajn, mám radost, že vaše uživatelské rozhraní nepoužívá tabulky. Ale co z toho? Koho to zajímá, když lidé stále nemohou dosáhnout svých cílů?
Zbytek článku taky stojí za to, mám skoro chuť to rovnou přeložit celé. Martin Michálek dodává:
Myslím, že na tohle by mohl odkázat nějaký dobrý český webdesignový blog. V Česku vzniká nová silná generace CSS-expertů, SEO-expertů a blabla-expertů, ale všichni cestou ke své technické dokonalosti zapoměli, o čem, že to ten webdesign vlastně je.
Nemyslím, že je to taková tragédie, ale na zamyšlení to jistě je. Ještě mi dovolte jeden překlad citátu:
... Jasně, váš nástroj na CMS vám může pomoci spravovat víc jak 1,000.000 stránek a váš vyhledávač je může prolétnout za méně než sekundu, můžete si nasbírat 100 šablon a novou sekci do svého webu můžete přidat během sekundy, ale jak to všechno ovlivní Boba nebo Zuzku od naproti, kteří se snaží něco na webu udělat, než se jim začne vařit voda na špagety? (Jason Fried, 17. 3. 2004, Signal vs. Noise weblog)
Aktuálně související: Hledá se kvalita webu, Marek Prokop, Sova v síti
v úterý 23. března 2004
Objevili jsme v diskusích o klikání nové pravidlo použitelnosti? Domnívám se, že ano.
Skoro všichni kritici mého včerejšího měření klikanosti odkazů se shodli na tom, že když je odkaz na konci textu, takže na něj kliknou spíše. To je zajímavá myšlenka a vyčítám si, že jsem ji neproměřil předem. Víte ale, proč jsem to nezkusil? Protože o pořadí slov ve větě v souvislosti s odkazem jsem až do včerejška na širré swětové pawučině nic nečetl.
Některé věci se omílají často a berou se jako dogmata. Třeba o tom textu odkazů, jako že se má nebo nemá používat "klikněte zde". Jiné rady, které by možná opravdu mohly zvyšovat použitelnost stránek, zůstávají nepovšimnuty. Zaráží mě, jak nyní ve všech reakcích zaznívá zmínka o pořadí odkazů jako samozřejmost. Jenomže až do včerejška se nad tím nikdo nezamýšlel. Aspoň mi to tak připadá. (Jak se znám, samozřejmě se pletu. Božský Nielsen už to určitě ví dlouho.)
Takže mám veselou jarní útěchu: ačkoli jsem zbabral další měření, možná jsem pár lidí donutil uvažovat novým směrem. Zatím ty úvahy znějí dost jednoznačně: je lepší dávat odkazy na konec věty nebo řádku. Chybí maličkost -- důkaz.
Stručné odkazy na reakce: Petr Weida + komentáře, Marek Prokop, Jiří Chomát, Miroslav Navrátil, Tomáš Hodboď
v pondělí 22. března 2004
Uživatelé klikají na odkaz typu "klikněte zde" nebo "zde" podstatně častěji než na informativní odkaz popisující, co se za odkazem nachází. Vyplývá to z měření, které jsem v minulých týdnech provedl na tomto serveru.
Běžně dávám možnost stáhnout celý tento web v jednom zip archivu. Nejvýraznější odkaz na archiv je na hlavní stránce www.jakpsatweb.cz. Tento odkaz jsem rozdvojil a sledoval jsem na něm klikání. V prvním testu měl testovaný text následující podobu (podtržením vyznačuji text odkazu):
Během osmi dnů na odkazy klikli uživatelé z 239 IP adres. Z toho:
Výsledek mě překvapil, a tak jsem zkusil změnit text. Druhý testovaný text pro ilustraci na hlavní stránce jakpsatweb.cz ještě nechávám. Zatím tam je dvanáct dnů a má následující podobu:
Cílem bylo nyní co nejvíce oslabit vizuální podobu odkazu "zde" a naopak prodloužit informační obsah prvního odkazu. Dopadlo to ale stejně. Kliklo si 328 IP-uživatelů, z nich:
Prozatím se zdržím interpretace těchto výsledků. Dají se totiž interpretovat různě (rád si přečtu vaše vysvětlení). Měření jsem provedl na popud komentářů k článku Klikněte zde na About Weblogu (Petr Weida + reakce). K tématu se kategoricky vyjádřil i Marek Prokop v článku Informativní odkazy - dogma či rebel webdesignu? (doporučuju porovnat s výsledky). Na druhou stranu se postavil Radek Hulán příspěvkem Proč používat "klikněte zde"? Já jsem na téma textu odkazů psal před šesti lety.
V tomto měření tedy dostaly informativní odkazy (z jejichž textu je patrné, kam vedou) pořádnou nakládačku. Přesto je všude používám, zejména kvůli SEO.
Ještě poznámka k medotice: měřil jsem stahování průhledného bodu javascriptem. Za perfektní logování výsledků děkuji serveru Český hosting.cz. Zároveň jsem sledoval normální log. Ukazoval asi o 20% větší provoz než javascriptové počitadlo, nicméně poměry klikání na jednotlivé odkazy zůstaly zachovány. Připomínám, že zkoumaný web je orientován spíše na zkušenější uživatele (tím se vysvětluje relativně vysoký počet "výzkumníků" klikajících na oba odkazy).
Důležité je také sledovat absolutní úspěšnost zdvojeného odkazu proti jednoduchému informačnímu odkazu. Je úplně stejná! Porovnávám-li třetí únorový týden (s jednoduchým odkazem), vychází mi 0,0684 stažení na návštěvu. Třetí březnový týden s dvojitým odkazem dává 0,0685. Zdvojením odkazu tedy jeho úspěšnost nestoupla.
Reakce a souvislosti jsou v dalším spotu (výše).
Dodatečné měření prokázalo, že více než na textu záleží na pořadí odkazů.
v sobotu 20. března 2004
Plaváček v rozhovoru na Blogu o tvorbě webu říká:
Vím-li o sobě, že jsem skvělým kodérem a zvládám CSS a XHTML a další tajuplně znějící technologie jako když bičem mrská, ale nejsem schopen v Malování nakreslit kruh, aby nevypadal jako elipsa, pak bych se tvorbě grafiky pro web měl vyhnout a sjednat si někoho, kdo je na tom v této oblasti lépe než já...
Mám pocit, že Plaváček mluví o mně (ačkoli to asi nemyslel cíleně). Kruh už se mi opravdu dlouho nakreslit nepodařilo. A tak designérské práce přeposílám raději jiným. Momentálně zrovna Plaváčkovi, musím ho pochválit. Například pro kamaráda Marťůla udělal výborný web o víně.
Reakce Tomáše Herouta: Milý YUHŮ, doporučuji ti jednu věc, když v se malování snažíš nakreslit kruh, přidrž klávesu SHIFT (jestli sis ji nepodložil sirkami, ...) a kresli kroužek, následně bude kruh kruhem a ty si budeš připadat jako grafik.
ve čtvrtek 18. března 2004
Platí se za prokliky. Obecně se má za to, že nejlepší je mít inzeráty co nejvýše.
v úterý 16. března 2004
Milí čtenáři, více než měsíc jsem javascriptem měřil rychlosti stahování různých stránek. Po zpracování dat mohu konstatovat, že jsem vůbec nic nezjistil. Všechno, co vyšlo, je evidentní, a všechno, co mě zajímalo, to nevyšlo vůbec nijak. Jediné, co jsem zjistil, je to, že větší soubory se stahují déle. A že stránky, které uživatel už viděl, jsou rychlejší. Překvápko, že?
Například mě zajímalo, jestli se rychlost stahování stránek uživateli mění v různých hodinách dne. První graf skutečně ukazoval, že večer je připojení pomalejší. Jenomže když jsem osekal extrémní (evidentně chybové) hodnoty a zohlednil různé velikosti souborů, tak se rozdíl v rychlostech smrsknul na ne příliš evidentní ďolík v rámci statistické chyby.
Asi nejvíce mě překvapilo, že se na výsledku vůbec neprojevilo to, že jsem v půlce testování zapnul cacheování obrázků. Prostě nic, žádný efekt.
Jediný zřejmý závěr (když o tom tak přemýšlím) je ten, že čas na navázání http spojení je podstatně delší než čas na stahování samotného objektu. Alespoň u malých objektů to je evidentní. Chtěl jsem spočítat, kolik času to průměrně zabere, ale nějak jsem upekl Excel. Evidentně nevydejchal skutečnost, že chci spočítat regresní konstantu z dvaceti tisíc datových bodů -- už to počítá třicet minut. Inu, čekat na něj nebudu. Není každý den posvícení. Snad z těch naměřených dat ještě něco časem vydoluju. Moc tomu ale nevěřím.
Honza Hučín v reakci na upečený Excel doporučuje na statistiku používat prostředí R. Mám rád příkazovou řádku, takže to asi zkusím.
v pondělí 15. března 2004
Spousta webů nenabízí žádnou chybovou stránku 404, protože to správci serverů a autoři stránek neumějí nastavit. Nebo jsou jenom líní?
Celý článek obsahuje rozbor situace a návod na vytvoření chybové stránky.
v neděli 14. března 2004
Pokud máte Internet Explorer, udivíte stránku ScrollMADNESS - úlet na lištách pěkně barevnou. Je to jenom taková hříčka, ale pěkně ilustruje možnosti CSS nastavení overflow: scroll. Je to vidět ve všech prohlížečích, ale v Internet Exploreru navíc fungují nestandardní vlastnosti scrollbar-něco-color na barvení lišt. Freya si vyhrála.
CSS vlastnost overflow dovoluje přidat rolovací lišty skoro libovolnému prvku (nečastěji divu). Slušně to fungovalo už od Internet Exploreru verze 4 a samozřejmě v Mozille a v Opeře. Mám ale pocit, že se to docela málo ví a málo používá. Například se mi ozvali dva lidé, kteří se ptali, proč jsem tabulku statistiky Navrcholu ve čtvrtečním příspěvku udělal pomocí iframe. Jó iframe -- samá voda! Normální div s overflow. A dají se s tím dělat docela psí kusy, například simulovat rámové rozložení stránek nebo fixní pozice (když se nechá zbytek stránky rolovat).
Vlastně o tom samém je článek Css Iframe Mimics (cache), který nedávno odkazoval Lukáš Mačí. Pro některé lidi co má rolovací lištu, je prostě iframe. No a abych si trochu nahnal návštěvnost, můžete se podívat na můj rok starý článek Ořez a skrolování, ten s tématem také souvisí.
v pátek 12. března 2004
Dneska to bude jenom takové tlachání před víkendem. Probírám se takhle konferencí SEO a najednou vidím slovo humbuk. Co myslíte, je SEO (optimalizace pro vyhledávače) jen nakvašený trend? Vzpomněl jsem si přitom na Respekt. Petr Koubský napsal pro aktuální Respekt výborný článek Revoluce na Síti teprve začíná, už jste to asi všichni četli, odkazovala to spousta blogů. Cituji:
Zpočátku letí křivka strmě vzhůru: technické novinky budí euforii, píše se o nich a mluví s nadšením, nekriticky, a to bez ohledu na skutečnost, že vlastně vůbec neexistují v použitelné podobě - zpravidla jde jen o prototyp, nedotaženou vývojovou variantu. Tím se vytvoří naprosto nereálná očekávání, která pak v konfrontaci s realitou nevyhnutelně zklamou...
Mimochodem, články Petra Koubského v Respektu miluju, tenhle byl obzvláště dlouhý. Já jsem to četl v neděli on-line na webu (vlastně jsem si to raději zkopíroval do vlastní stránky, abych to vůbec přečetl). Až když se mi dostala do rukou dneska ráno v posteli papírová verze, zjistil jsem, že u článku je navíc obrázek té křivky. Na webu nebyla. A tak jsem vám, milí čtenáři, našel pár obrázků křivky humbuku :-)
Adam Javůrek mi poslal odkaz na původní křivku humbuku od Petra Koubského. Z článku na Respektu odkazovaná není, a tak jsem ji nemohl najít. Oproti ostatním má tu výhodu, že je česky.
ve čtvrtek 11. března 2004
Tabulka ukazuje, z jakých vyhledávačů chodí uživatelé na stránky zařazené v systému Navrcholu.cz. Statistický server Navrcholu to vydal jako tiskovou zprávu (zprávu jsem dostal v noci emailem, odkaz je odpolední aktualizace).
| poř. | Vyhledávač nebo katalog | procento v referrerech |
|---|---|---|
| 1. | Seznam.cz (katalog) | 38,5% |
| 2. | Google.com | 16,3% |
| 3. | Seznam.cz (fulltext) | 7,9% |
| 4. | Atlas.cz (mix) | 4,1% |
| 5. | Centrum.cz (mix) | 3,3% |
| 6. | Atlas.cz (katalog) | 2,4% |
| 7. | Centrum.cz (katalog) | 2,3% |
| 8. | Yahoo.com (fulltext) | 2,1% |
| 9. | Seznam.cz (fulltext v ČR) | 1,8% |
| 10. | Google Německo | 1,6% |
| 11. | Google Slovensko | 1,3% |
| 12. | NAVRCHOLU.cz | 1,1% |
| 13. | MSN.com | 1,0% |
| 14. | Zoohoo.cz | 0,9% |
| 15. | Jyxo.cz | 0,9% |
| 16. | Quick.cz | 0,7% |
| 17. | Google Polsko | 0,7% |
| 18. | Centrum.cz (fulltext) | 0,6% |
| 19. | Tiscali.cz (fulltext) | 0,6% |
| 20. | Caramba! | 0,6% |
Tolik tedy údaje od Navrcholu. Zjednodušeně řečeno znamenají, že pokud máte české stránky, tak k vám pravděpodobně většina lidí přijde ze Seznamu a hodně z Google. Podobná čísla jsou už od půlky listopadu 2003 známa ze statistického serveru Toplist. Tam jsou běžně publikována (globální statistiky Toplistu, předposlední tabulka) a každý den přepočítávána znovu. Navrcholu používá jinou metodiku než Toplist.
Rozdíly v metodice a v agregaci jsou zřejmé hned na prvním místě žebříčku. Navrcholu na prvním místě uvádí s 38,5 procenty "Seznam.cz (katalog)", čímž se myslí jak samotný katalog Seznamu (dir.seznam.cz), tak hledání v katalogu (search.seznam.cz). Dává to sice logiku (jde o tatáž katalogová data), ale jsem si jistý, že smísení katalogu a hledání leckoho zmate. Toplist ukazuje u hledání v katalogu Seznamu (v Toplistu nepřesně označeno jako Seznam fulltext) obvykle 22,5% a u katalogu 13,5%. Dohromady tedy Toplist říká 36%, což se od 38,5% u Navrcholu moc neliší. Je vidět, že zařazení v katalogu Seznamu je pro české stránky naprosto klíčové.
Rozdíly ve statistikách Toplistu a Navrcholu jsou způsobeny tím, že v obou systémech jsou zařazeny prostě jiné stránky. Pouze mě velmi překvapuje výskyt vyhledávače Yahoo.com ve statistikách od Navrcholu. Přístupy z Yahoo na české stránky jsou velmi vzácné a poté, co Yahoo nasadilo vlastní vyhledávač (myslím někdy v půlce února), se mi zdají ještě vzácnější. 2% je podezřele vysoké číslo. Vysvětluji si to tak, že autoři Navrcholu ze statistik nevyloučili anglicky psané a erotické stránky (ačkoli co do počtu registrací zabírají erotické stránky pouze 5%, myslím, že se podílejí na podstatné části dat).
Související: Ze kterého vyhledávače přichází nejvíc lidí, Martin Kopta, Lupa.cz
ve středu 10. března 2004
Mnoho javascriptů fungujících pouze v Internet Exploreru lze relativně snadno přepsat i pro Mozillu a další moderní prohlížeče.
Článek uvádí nejsnazší způsob převodu starých skriptů na nové, funkční i v moderních prohlížečích.
v úterý 9. března 2004
Petr Ozogán získal uvolněnou doménu textlink.cz a zprovoznil na ní novou verzi systému TextLink. Jde o výměnný systém textové reklamy v poměru 1:1.
Kromě jména a konceptu služby nemá nová verze s tou starou nic společného. To je celkem důležitá informace, protože TextLink po nadějném startu kolem roku 2001 nějaký čas moc nefungoval.
V systému se můžete registrovat od včerejška. Všechny podstatné informace uveřejňuje autor systému zatím v knize návštěv (pozor, nejnovější záznamy jsou nahoře).
Související: Tak jsem znovu spustil TextLink, Petr Ozogán na svém blogu.
TextLink spuštěn, Oříšek. Zajímavá diskuse pod článkem vypichuje nejčastější problémy necílené textové reklamy.
Inzeráty Google AdWords můžete vidět v pravém sloupku hledání na Google. Postupně se o AdWords zkusím rozepsat, protože se domnívám, že přes AdWords půjde za několik málo let asi polovina obratu internetové reklamy. Čili miliardy (a to i u nás).
Pokračování článku o systému AdWords a jeho nákladech.
v pátek 5. března 2004
Při čtení příspěvků Jindřicha Reciny v diskusi na Intervalu.cz jsem si připomenul, že prostředí webových prohlížečů je nevhodné pro datové operace, které svou složitostí přesahují jednoduchý hypertext. A možná bude hůř.
Nějak jsem zapomněl zalinkovat velmi pěkný a systematický článek Tvorba layoutu webu - teoretický úvod od Petra Břízy. Normálně by to stačilo dát do pravého sloupku, ale po pečlivém přečtení diskuse pod článkem vás, milí čtenáři, musím upozornit na brilantní příspěvky Jindřicha Reciny. Drobná citace:
... jsme divaci, kteri cekaji, co nam daji "ty ze zhora". Bohuzel nam nedavaji nic pouzitelneho! A bude hur! Stahnul sem od Microsoftu jejich LongHorn - novy OS a nainstaloval. - Vazeni, oni tu kouli vali DAL. Takze cekejte do dvou let jejich normy - event model LEVEL2 W3C podporovat NEBUDOU, protoze tam NENI!!!! Pouzivaji svoje metody, ktere castecne jeste zmenili! Tristni je, ze zadna jina spol. se timto nezabyva! Ani IBM, SUN. ... (diskuse na Interval.cz)
Protože I když diskuse na Intervalu neumožňuje umožňuje přímé adresování příspěvků, doporučuji zobrazit si celou diskusi a vyhledat thread s předmětem "nacitany layout". Jindřichu Recinovi, který je pravděpodobně vysokoškolský profesor s velkými zkušenostmi v programování, zdařile sekundují Petr Bříza a Michal Kubeček.
Pěkná nesouhlasná reakce: Radostné výhledy webových technologií, Roman Pichlík, Dagblog. Autor kategoricky zpochybňuje moji interpretaci i texty komentářů, o které se opírám. Namátkou Romana cituji:
Překladače jsem sice nestudoval nicméně obecný přehled pojmech jako stavový automat, lexikální analýza a gramatika mám, a proto bych si nedovolil interpretované jazyky jako JavaScript/JScript směšovat dohromady s jazyky značkovacími a už vůbec bych si nedovolil tvrdit, že je browser blbe udelanej, když dovnitř nevidim.
Pokud neprovedeš úpravy do cca několika minut, bude zítra tento spot publikován :o) Taky musím jít spát...
Tolik druhý včerejší mail od Tomáše Hodbdě, autora Oříšku. Evidentně jsem to do několika minut nestihl. A tak na Oříšku vyšlo povídání jakoby mými ústy o doméně jakpsatweb.cz, které Tomáš nahrubo sestavil z rychlých odpovědí na první mail s dotazy.
Nemá cenu dementovat jednotlivé věty vytržené z kontextu, aspoň je na víkend sranda. Mohl bych dát k dispozici zdrojovou konverzaci, ale to bych asi Tomášovi zkazil další díly. Je fajn, jak se jednoho vtipu hned chytil Petr Weida a hned prohlašuje, že prodávám doménu. A Vilém Málek ji pro Interval chce koupit. Evidentně si budu muset dávat většího bacha, co komu píšu. Ach jo. Nezrají oříšky letos moc rychle?
Aktualizováno: Tomáš kritizované texty brzo upravil, děkuju.
ve čtvrtek 4. března 2004
Už jsem o nezobrazitelném logu psal asi dvakrát. Jakmile se tahle chyba objeví na webu pojmenovaném Přístupnost, musím se ozvat znovu. Schválně si vypněte obrázky a mrkněte tam.
Nahrazování textů nadpisů a odkazů obrázkem dělalo čtenářům problémy vždycky. Hlavně šlo o to, že obrázky se nemusejí zobrazit (pomalé připojení, vypnuté obrázky, hlasové čtečky). Přesto se obrázkové nadpisy namísto textu v minulosti běžně používaly, stále se velmi používají a stále je to spíše k pláči. Kód vypadá nějak takhle:
<h2><img src="obrazek.gif" alt="text nadpisu" ... ></h2>
Naštěstí pokud se u obrázku použije dobrý alt, tak si čtenář přečte, co je na obrázku, a případně si obrázek může i zobrazit (nejčastěji pravým tlačítkem myši). Přesto obrázek místo textu nedělá dobrotu. Obzlášť velký problém dělá vyhledávačům, protože ty obrázek prostě nevidí.
S nástupem CSS se objevily metody, jak vlka přístupnosti nažrat a kozu krásného vzhledu zachovat v celku. Nejčastěji se používá metoda FIR. Zjednodušeně podáno to funguje tak, že se celému elementu (třeba <h2>) nastaví obrázkové pozadí, text vevnitř se obalí tagem span a zneviditelní. Zůstává vidět pozadí. Vyhledávače si zase přečtou text. Když to zjednoduším, přibližný kód vypadá takto:
<h2 style="background-image: url('obrazek.gif')">
<span style="visibility: hidden">Text nadpisu</span>
</h2>
FIR vypadá geniálně, má ale obrovský problém s přístupností. Pokud se totiž nezobrazí obrázek, není vidět vůbec nic. Nevěřím, že jsem jediný, kdo prochází web s vypnutými obrázky (vychází mi, že je nás kolem pěti procent). Když vidím nezobrazený obrázek, který by mě mohl zajímat, kliknu si na něj pravým tlačítkem myši a nechám si ho zobrazit ("Zobrazit obrázek"). Jenomže u FIR loga nebo nadpisu není možné obrázek zobrazovat, protože je v pozadí a Explorer v kontextovém menu prostě nemá příkaz "zobrazit pozadí". Výsledkem je solidní nepřístupno.
Chyba je to vcelku rozšířená. Má ji například vítězný projekt Interzenu, doufám, že pro ilustraci to stačí. Zápis se objevuje s různými obměnami. Například již zmiňovaná Přístupnost nepoužívá na skrývání visibility: hidden; ani display: none, ale margin: -10000px. Záporný margin se svým efektem podobná relativní pozici a zajistí vystřelení textu kamsi do mínus nekonečna na severozápad.
(Aktualizovaná vsuvka: David Špinar popisuje, proč použil zrovna margin namísto display nebo visibility. Je to docela chytré, je to kvůli čtečkám, které potom text přečtou. Display: none; nebo visibility: hidden by mohly ignorovat.)
Možná si říkáte, proč nepoužívám Operu nebo proč si nezapnu obrázky. OK, to můžu, občas to dělám (tak jsem si té chyby všimul). Ale co má dělat těch cca 50% uživatelů, kteří znají jenom Explorer a připojují se zoufale pomalou rychlostí?
Aspoň přidejte title="text nadpisu", když už není kam dát alt. Objeví se ve žluté bublině.
Napadlo mě to nedávno ve vaně a domníval jsem se, že jsem to vymyslel. Není to tak, jenom jsem si asi vzpomněl na Pixyho řešení. Na webu je k vidění od loňského února.
Vtip spočívá v tom, že se vedle skrývaného textu dá ještě jeden prázdný <span></span>, kterému se nastaví obrázkové pozadí a absolutní text tak, aby se samotný text překryl. Pokud obrázek nedorazí, je všechno v pohodě, protože text sám o sobě (narozdíl od FIR) není nijak skrývaný, pouze je překrytý.
Na psaní textu používám text. Obrázky dělám obrázkem. A vy?
Náhrada textu obrázkem Letem světem, srpen 2003
Špatné nahrazení obrázkem, tento blog, srpen 2003
Přístupnost a webdevelopeři, David Špinar, Weblog Přístupnost
Facts and Opinion About Fahrner Image Replacement, A List Apart,
Using Background-Image to Replace Text, Stopdesign,
A new image replacement technique (nulová výška a pozadí v paddingu), Kriogenix.org, červenec 2003
Obrázkové odkazy s CSS, Pixy, únor 2003 -- jediné správné řešení
Reakce: David Špinar, autor Přístupnosti v reakci na tento příspěvek správně poukazuje na volnější či užší pojetí přístupnosti.
Reakce: Snižuje FIR opravdu přístupnost?, Marek Prokop (Sova v síti), a komentáře k témuž článku, zejména Markův.
Reakce: DIR: Ešte inakšie nahradzovanie textu obrázkom, Spravodaj
ve středu 3. března 2004
David Kozák v článku Jak účinně propagovat on-line aktivity zmiňuje výzkumy Shop.org a BizRate.com. Podle nich byl na konci prosince nejúspěšnějším reklamním nosičem vyžádaný marketingový email = newsletter. Oslovil 86% příjemců. To mi přijde docela dost, proto o tom píšu.
Celé pořadí vypadá následovně (zdůrazňuji, že platí pro USA):
Reklamní nosič Úspěšnost Newslettery 86 % SEM 58 % Affiliate marketing 50 % Zásilkové katalogy 37 % Prodejní portály 17 % Pop-up/Pop-down 12 % Reklama na portálech 9 %
Součet není 100%, protože respondenti byli osloveni více reklamami. Search Engine Marketing (SEM) je reklama ve vyhledávačích na klíčová slova, např. AdWords. Úspěšnost 58% mi přijde reálná. Affiliate marketing je propagace přes prostředníky (většinou jiné stránky dostávající provizi za nahánění zákazníků) a jejich 50% úspěšnost mě překvapuje. Proč: protože mám pocit, že u nás affiliate marketing nikdo moc neprovozuje (můžu se mýlit), což je tedy zřejmě díra na trhu, pokud je to opravdu v USA tak úspěšné.
Když o tom přemýšlím v souvislostech, tak mi přijde, že ta čísla jsou divná, evidentně bych potřeboval znát metodiku. To je ale jedno, podstatný je náskok newsletterů.
V článku jsou uvedeny i další věci týkající se newsletterů. A když už odkazuji na e-komerce.cz, tak jedno zajímavé cvičení pro SEO experty: co je špatně na adrese článku
http://www.e-komerce.cz
Úplně jsem zapomněl blognout rozhovor s Jirkou Burešem, autorem conBlogu. Rozhovor vyšel minulý týden na Dlouhém webu (ptal se Vít Dlouhý). Asi nejvíc se mi tam líbil popis poznání, které si podle mého názoru musí projít každý nový autor webu:
Při tvorbě webu conVERTER jsem samozřejmě prošel všemi stádii webdesignéra amatéra (koketování s framy, jezdící nápisy, obrázky kam se podíváš, desetkrát vnořené tabulky). Některá trvala pár hodin, než jsem si řekl, že tudy cesta nevede. Jiná pár měsíců. Pak jsem více méně evolučně dospěl k přesvědčení, že to, co píše třeba Marek Prokop, je můj „šálek čaje“.
v úterý 2. března 2004
Klienti webdesignérských studií a kreativních agentur vědí zpravidla velké kulové o tom, jak funguje web. Jejich požadavky jsou nezřídka v přímém rozporu s přáními a potřebami uživatelů stránek.
