Markdown je jednoduchý značkovací jazyk. Slouží k zápisu textu, který se potom pro zobrazení převede na HTML. Markdown se používá třeba v dokumentaci, na GitHubu nebo v poznámkových aplikacích, ale jsou lidi, co tím píšou celé velké weby.
Výhoda markdownu je v tom, že se píše rychle a čitelně i bez vykreslení. Stačí obyčejný textový editor.
Markdown si různé nástroje převádějí na to, co zrovna potřebují. Třeba na HTML, na pdf a podobně. Komponentě, která převod zařizuje, se říká parser nebo markdown parser.
Dost často markdown ale zůstává hlavním formátem pro přenos textu. V takovém případě mají soubory příponu *.md.
Tento přehled si píšu i pro sebe. Markdown sám používám málo, takže probírám jen základy.
# Nadpis první úrovně
Odstavec textu.
- První položka
seznamu
- Druhá položka seznamu
Odkaz na [Jak psát web](https://www.jakpsatweb.cz)
Nadpis se dělá pomocí křížků na začátku řádku. Počet křížků určuje úroveň.
# Nadpis 1
## Nadpis 2
### Nadpis 3
Když se markdown převede na HTML, obvykle se převádí # na <h1>, ## na <h2>, ### na <h3> atd.
Běžný text se píše jako prostý text. Odstavce se oddělují prázdným řádkem.
První odstavec.
Druhý odstavec
a stále druhý odstavec.
Když je mezi texty jenom jeden řádkový zlom, nový odstavec to není. Musejí být aspoň dva.
Naopak když je v markdownu spousta nových prázdných řádků za sebou, markdown parser následující text obvykle bere jako jeden nový odstavec. Nestrká tam další prázdné odstavce.
Odrážkový seznam se píše pomocí pomlček nebo hvězdiček na začátku řádku.
- Položka
- Další položka
- Ještě jedna
takové odrážky se pak do HTML převádějí jako nečíslovaný seznam <ul><li>...<li></ul>.
Číslovaný seznam se píše tak, že se na začátek řádku napíše číslo a tečka. Tahle čísla Markdown většinou odignoruje, takže můžeš psát pořád „1.“.
1. Položka
1. Další položka
1. Třetí položka
Můžu ale psát i skutečné pořadí nebo prostě nějaká čísla s tečkou:
1. Položka
2. Další položka
3. Třetí položka
Při převodu do HTML z toho vznikne seznam pomocí značek <ol> a <li>. Číslování pak řeší prohlížeč.
Víceúrovňový seznam se dělá odsazováním dvěma mezerami. Tabelátor někde funguje, ale není na něj spolehnutí, takže mezerami. Stačí odsadit položku o pár mezer a vznikne vnořený seznam:- První
- Druhá
- Vnořená položka
- Další vnořená
- Třetí
Počet mezer záleží na parseru. Obvykle fungují dvě nebo čtyři.
Stejně funguje vnořování odsazováním mezerou u číslovaných seznamů:
1. První
2. Druhá
1. Vnořená
2. Další
3. Třetí
Odkaz má tvar hranatý text a kulatá adresa.
[Text odkazu](https://example.com)
Lze psát i holou adresu, ale to záleží na nástroji.
<https://example.com>
V praxi některé markdown editory takový jednoduchý zápis URL převedou na markdown zápis odkazu:
[https://example.com](https://example.com)
Obrázek se zapisuje podobně jako odkaz. Na začátku je ale vykřičník. Text v hranatých závorkách slouží jako popis obrázku.

Některé nástroje ten popis zobrazí, když se obrázek nenačte, tedy místo atributu alt="". Stejně jako alt se může použít v dalších nástrojích typu čtečky. V praxi je běžnější (byť nesprávné) vkládat obrázek bez altu a bez popisku, to pak vypadá takhle:

Příklad obrázku v odkazu už je trochu komplikovaný:
[](https://example.com)
Když chci odkázat na obrázek, dělá se to jako normální odkaz, jen to míří na obrázek:
[Text odkazu](https://example.com/obrazek.jpg)
Markdown umí i další věci. Třeba tabulky nebo zápis kódu. To sem teď nedávám. Doplním to jindy.
Jak psát web píše Yuhů, Dušan Janovský. Kontakt.