Pokud máte na disku vytvořené stránky -- soubory typu html -- stojíte před problémem, jak je dostat na server a zpřístupnit je tím světu. Podle mých zkušeností je to úkol těžký, takže to při počátečním neúspěchu nevzdávejte.
Kam publikovat - Freehostingové servery - Prostě zkopírovat - FTP - FTP klient - Grafické rozhraní - Přímo u serveru nebo na síti - Pokud chcete doménu - Zařazení do katalogů
Logika říká, že vytvořené soubory stačí nějakým způsobem někam zkopírovat. Hlavní problém je kam, na jaký server. Podle toho, kolik máte peněz:
Jsou dva způsoby, jak publikovat na webu zadarmo.
V začátcích se nejčastěji uplatňuje první varianta, publikování na freewebu (bezplatném hostingu). V takové situaci je nevýhoda, že máte ne zcela hezkou adresu a na stránkách mohou být reklamy poskytovatele.
Pokud můžete obětovat pár korun, doporučuji najít si nějaký placený hosting. Chcete-li mít doménu druhé úrovně, musíte tuto možnost zvolit vždy. Zpočátku vám bude stačit několik málo mega prostoru a statické stránky, to se dá sehnat za pár stovek ročně. Doména na rok stojí dalších pár stovek. Poskytovatelé hostingu vždy umožňují kopírování pomocí FTP (viz níže), což je dobře.
Kdo má web na nějakém naklikávacím rozhraní typu Wix, Webgarden a podobně, žádný FTP přístup k němu nedostane. Tam se stránky netvoří v HTML, ale rovnou se píšou. Vypadá to jako výhoda a pro toho, kdo webu nechce rozumět, to výhoda je. Přibližně do doby, než bude chtít, aby to fungovalo lépe. Pak už se vyplatí tomu rozumět a dělat to klasicky, jak popisuju na tomto webu. Kdo web dělá nějakým redakčním systémem typu WordPress, tak na úpravy webu také FTP nepotřebuje, ale na založení nebo větší úpravy typicky ano.
Jak založit webový prostor zdarma na bezplatném hostingu:
Freehostingy nabízejí dva zásadně odlišné způsoby aktualizace (publikování) stránek:
Na některých serverech nabízejí oboje, na jiných jenom jeden způsob. Já doporučuji používat spíše aktualizaci přes FTP, protože grafické rozhraní je pro správu většího počtu stránek těžkopádné. Oba způsoby popisuji níže.
Způsob kopírování souborů záleží na tom, kam to bude. Nejčastěji se to dělá přes FTP, ale pro úplnost zmiňuji i jiné možnosti.
Pokud nejste připojeni k Internetu, všechny soubory se nahrají na disketu a odnesou se na počítač, který má připojení na Internet (jste-li připojení, tato fáze odpadá).
Většinou budete muset použít FTP, to je přenos souborů po síti Internetu.
Způsob publikování | Předpoklady k aktualizaci | Nezbytný software | Potřebné informace |
---|---|---|---|
FTP (standardní a asi nejrychlejší způsob) |
z domova přes modem nebo dostat se s disketou na Internet | FTP klient (novější prohlížeč, Průvodce publikováním, Total Comander, FrontPage aj.) | FTP adresa, login a heslo. Vše mi sdělí správce serveru |
Freeweb s grafickým rozhraním | WWW prohlížeč (Internet Explorer, Netscape Navigator) | adresa aktualizační stránky, login a heslo zadané při zřizování konta | |
Přímo u serveru | mít právo na zápis do konkrétního adresáře | operační systém (cokoli, co umí kopírovat soubory) | jména kořenového a mého adresáře, práva |
Při používání FTP pro nahrávání souborů na server vždy potřebujete znát
To všechno by vám měl sdělit správce serveru nebo byste si to měli zjistit při registraci.
Protokol "File Transfer Protocol" (zkratka FTP) se používá na kopírování stránek na vzdálený server (nebo pro stahování, to je teď jedno). FTP příkazy se dají ťukat ručně (Start > Spustit > FTP), to ale není nic pro smrtelníky. Častěji se musí použít program, který se nazývá FTP klient.
Těžko říct, které programy máte. Stačí, pokud se naučíte pracovat s FTP alespoň v jednom programu, který FTP umí.
Obyčejný Průzkumník, Total Commander, Editory
Je ještě spousta dalších FTP klientů, např. jsem viděl BuletProof nebo CuteFTP. Sám občas používám FTP v programu Winscp.
Obyčejný prohlížeč, Total Commander, Editory
Je ještě spousta dalších FTP klientů, např. jsem viděl BuletProof nebo CuteFTP.
Běžný windowsí program na prohlížení souborů se dá použít i jako FTP klient. Postup:
(Pokud to nefunguje: Zkuste za ftp://server.cz přidat cestu (jméno složky stejné jako login). Nebo zkuste ftp://ftp.server.cz, nebo zkuste napsat ftp://uzivatelske_jmeno@server.cz/cesta/. To s tím zavináčem je uživatelsky rychlejší zápis FTP adresy. Zkontrolujte si cestu, server, jméno, heslo. Pozor přitom na malá / velká písmena. Bacha, u některých poskytovatelů se server s FTP jmenuje jinak než server s HTTP. Zkuste v Nástroje > Možnosti > Upřesnit zapnout "zobrazovat FTP", popřípadě tam zapnout "pasivní režim FTP". Obecně platí, že FTP v prohlížeči je velmi nespolehlivé a někdy nefunguje z důvodů spíše magických než objektivních. Chyba může být také na vaší lokální síti, pokud se připojujete přes proxy server, který nepovoluje nebo filtruje FTP nebo sídlí na divné IP, zeptejte se správce.)
Jakmile se objeví výpis složky, mohou se hotové stránky z lokálního disku prostě přetáhnout na web (nebo normálně zkopírovat; pokud to neumíte, měli byste si napřed osvojit základy práce se soubory na lokálním disku). Přenos bude chvíli trvat.
Opačným směrem to přetahovat nejde, ale dá se kliknout na vzdálený soubor pravým tlačítkem a zvolit Uložit do složky (tu si vyberete na svém disku).
Total Commander je klasický souborový manažer (takové dva modré panely). Umí krásně pracovat s FTP, takže jsem o tom napsal podrobnější stránku. V nabídce má Příkazy > FTP > nové připojení a FTP > připojit se. Do aktivního panelu si po zadání adresy, hesla a jména načte obsah adresáře na vzdáleném serveru. Dá se s tím potom normálně pracovat jako by to byl místní disk, snad jen že je to pomalejší a některé věci jsou chráněné. Optimální volba, pokud publikujete často a chcete to dělat jednoduše.
Mnohé HTML editory (například FP 2000, Web Expression 4) v sobě mají FTP klienta nenápadně zabudován. Umožňují "snadné" odesílání stránek na server.
Například majitele programu FrontPage odkazuji na správu webu ve FrontPage 2000.
Některé freewebové servery obsahují grafické rozhraní na aktualizaci souborů.
Grafická rozhraní se ovládají intuitivně a snadno, nemá smysl psát k tomu nápovědu. Problémem je jistá těžkopádnost, pokud posílám na server najednou více stránek, nebo když to chci dělat častěji. Do grafického rozhraní freewebu se dostanete většinou hned po přihlášení.
Pokud musíte web aktualizovat přímo u serveru, navštivte majitele serveru s webem zabaleným na disketě nebo na cédéčku. Zeptejte se ho, jaká je cesta k adresáři (neboli složce) se stránkami. V té složce jsou podsložky, každá obsahuje jeden komplex stránek -- site. Pokud svoji složku nemáte, nechte si ji vytvořit. Poproste správce, ať vám tu složku namapuje -- přidělí adresu. Pak tam prostě ty svoje stránky zkopírujte. Na správce serveru se vyplatí být slušný, trpělivý, nosit mu drobné dárky a zdravit jej uctivě.
V poslední době takto aktualizuje stránky už málokdo. V praxi se i při přímém kopírování do adresáře používá ftp, webdav, samba, scp přes ssh nebo něco takového.
Občas se ještě vyskytne možnost mít na webu školy stránku. Už to moc běžné není, ale dříve to nejčastěji bylo tak, že na unixové síti stačilo na svém virtuálním disku (nejčastěji H:) vytvořit adresář PUBLIC a do něj zkopírovat HTML soubory. Pak se zeptat správce serveru (nebo někoho hodnějšího), jak by se měl jmenovat startovní soubor (nejčastěji index.html) a jestli je to všechno. Pak by ty stránky měly mít adresu www.jmeno_skoly.cz/~uzivatelske_jmeno/
Pokud máte v práci nějakou pofidérní windowsovskou síť, doporučuji nedávat si na tamní server seriózní stránky. Nejde ani tak o bezpečnost jako spíše o tu spoustu přemlouvání správce serveru, aby to nastavil a rozběhal (přidělává mu to práci a je to pro síť někdy nebezpečné). Počítejte s tím, že takovéhle weby jsou spíš na hraní a na cizí adrese nemůžou dlouhodobě fungovat.
Kdybyste chtěli mít doménu druhé úrovně www.něco.cz nebo www.něco.com (a jiné), musíte si zaplatit. Poplatek je asi 200 Kč ročně plus dalších šest stovek za inicializaci (v doméně CZ, COM je asi za dvojnásobek). Nejjednodušší je objednat si to u provozovatele hostingu, on to zařídí. Můžete si sice doménu registrovat přímo u registrátora, ale potom potřebujete i nastavovat nameserver, aby fungovalo DNS. Na provoz domény druhé úrovně stejně potřebujete mít hosting, aby to fungovalo, což si také musíte zaplatit. Více v textech o hostingu a o doménách.
Lacinější varianta je nechat si udělat subdoménu, tedy doménu třetí úrovně. Například moje-jmeno.cizi-domena.cz . Když se domluvíte s majitelem nějaké domény druhé úrovně (v tomto příkladu cizi-domena.cz), tak on s tím obvykle nemá žádné další náklady. Jenom to tam někde u sebe nastaví.
Je dobré, když po zprovoznění stránek vzniknou na ty stránky nějaké odkazy. Fulltextové vyhledávače jako třeba Google nebo Seznam by na stránky měli přijít sami ve chvíli, kde někde najdou odkaz mířící na novou stránku.
Dříve byla nejsnazší cesta sehnání odkazů zařazení adresy do katalogů a vyhledávačů. Dělá se to na stránkách katalogů (v roce 2021 už jen https://odkazy.seznam.cz/, jinam to nemá cenu). Vleze se do sekce, kde se klikne na přidej odkaz a postupuje se podle návodu. Kdo nemá žádnou možnost, jak odkaz někam přidat, může adresu říct přímo vyhledávačům (přes Search Console do Googlu, přes https://search.seznam.cz/wt/pridej-stranku do Seznamu).
Jak psát web píše Yuhů, Dušan Janovský. Kontakt.