Historie CSS
Tento text vznikl na něčí žádost. Proto píšu o věci, o které zas tak moc nevím. Když už to mám ale jednou napsané, tak jsem to sem hodil.
CSS vznikly někdy v roce 1996 jako reakce na chaoticky se vyvíjející HTML jazyk. Snahou bylo oddělit informaci o obsahu od formátovacích pokynů.
Existují dvě vere CSS. CSS1 (neboli CSS) a CSS2. Někde mezi tím stojí CSS-P (pozicování - přídavek k CSS1). Všechny verze byly napřed v návrhu (draft) a pak se přijala jejich konečná verze (final).
Historie CSS je vlastně historií jejich podpory (a nepodpory) ve webových prohlížečích (protože ta se na rozdíl od standardů mění, jak přicházejí nové prohlížeče). Každý prohlížeč totiž styly interpretuje trochu jinak, některé prohlížeče neznají některé vlastnosti atd.
CSS1
První velmi rozšířený prohlížeč, který trochu podporoval CSS, byl Internet Explorer verze 3 z roku asi 1996. Podpora CSS se omezovala. na písma a barvy. Dost velká mizérie, ale zároveň vlaštovka.
Slušné podpory se kaskádové styly dočkaly až ve čtvrtých verzích prohlížečů Internet Explorer a Netscape Navigator (asi 1998). Tyto prohlížeče se snaží podporovat celé CSS1 včetně pozicování. V různých podverzích čtyřky se podpora CSS postupně dolaďovala.
Přesto nebyla podpora různých CSS vlastností nijak slavná, zejména u Netscapu. Tento prohlížeč se chová chaoticky a spoustu vlastností nepodporuje. To je i hlavní důvod, proč se kaskádové styly dlouho nedostaly do obliby širokých vrstev webmasterů: prostě na styly nebyl spoleh. Dají se sice odvodit zákonitosti, jak styly spolehlivě používat, ale ty jsou všeobecně neznámé a pracně se aplikují.
Ani Internet Explorer 4 CSS1 nepodporuje bezvadně. Hlásí se sice ke všem vlastnostem, ale ne všechny se dají aplikovat na všechny elementy (například nejde nastavit okraje u odkazů, dalších příkladů je mnoho). Naopak IE 4 obsahuje některé vlastnosti, které v definici CSS1 nejsou (např. filtry, systémová písma a barvy), a zavádí užitečnou pseudotřídu a:hover, která umožňuje změnu textových odkazů při přejíždění myší.
Žádný ze čtyřkových prohlížečů neumožňuje speciálně formátovat tzv. pseudoelementy: první písmeno a první řádek elementu (nejlépe odstavce), ačkoliv to CSS1 nařizuje (umí to až pozdější Mozilla a IE 5.5)
Internet Explorer 5 přišel s lepší podporou CSS. Zejména odstranil dětské nemoci. Ve verzi 5.5 se objevily možnosti barvení rolovací lišty, zvětšování objektů a převracení textu, což jsou věci, které také do CSS1 nepatří.
CSS2
CSS2 je druhá verze kaskádových stylů. Obsahuje další vlastnosti pro formátování písma, ale i spousty dalších praktických věcí. Konečná verze se ustanovila někdy kolem roku 2000.
Pomalu se prosazuje do nových prohlížečů. Má ale širší ambici: má se stát formátovacím jazykem i pro jiné než webové platformy a i pro jiné jazyky než HTML. Už nyní se CSS2 běžně používá pro formátování XML dokumentů.
Nástup podpory CSS2 ve webových prohlížečích probíhá jakousi difúzí. Žádný nový prohlížeč nepodporuje z CSS2 všechno, ale jenom něco. Nejlépe je na tom prohlížeč Mozilla, ta se snaží pečlivě dodržovat standardy. Prohlížeče Microsoftu v každé nové podverzi vylepšují podporu CSS2, ale plné podpory zatím nedosáhly.
I proto je CSS2 zatím vágní technologií, která se spíše cituje než používá. Také ji totiž nelze spolehlivě použít.
Hlavní finesou CSS2 jsou různá média, na které se zaměřuje. Kromě obrazovkového výstupu se totiž styly dají použít na odlišný tisk, na zobrazení na mobilech, projekcích, či dokonce na hlasový výstup nebo zařízení pro slepecké písmo. Už v nynějších prohlížečích je podpora odlišného tisku.
Vývoj jednoznačně ukázal, že stylové jazyky jsou pro publikační technologie nezbytné. Obzvlášť silný význam budou mít v kombinaci s XML. V budoucnu se dá očekávat doladění podpory CSS2 nejen ve webových prohlížečích, ale i lepší podporu v editorech. Například i Microsoft Word se snaží zapisovat formát svých souborů pro web v pojmech CSS a kde může, používá CSS2.
Reklama
