O čem nepíšu

Tato stránka obsahuje přehled témat, která na stránkách Jak psát web pomíjím

buďto že mají nějakou slabinu, prostě jsou to nepoužitelné věci
nebo jim moc nerozumím, tak se k nim nechci vyjadřovat

Validace - Flash - XHTML - Dynamické rozbalovaí menu

Validace

Občas mi někdo píše s tím, že v mých stránkách našel chyby, když jako neprošly validátorem. Hm.

Validátory jsou programy, které zkontrolují dokument a zjistí, jestli je validní (správný) vůči nějakému jazyku (DTD). Když tak vypíše chyby.

Já validátory nepoužívám, protože to, co považují validátory za podstatné, na to dlabou prohlížeče. A naopak: co je na stránce potřeba pro její vzhled a funkci, se nelíbí validátorům. Nezajímá mě procedura, která mi řekne, že podle nějaké teoretické definice je něco špatně.

Nejlepší a jediný opravdový validátor jsou čtenáři a jejich prohlížeče. Ale kdybyste chtěli odkaz na nejlepší český validátor, tak to je validátor od Chammurapiho.

Flash

Flash je technologie umožňující vkládat na stránku animace a aktivní prvky.

Flash samotný se tvoří v programu Macromedia Flash. Má zdroják (*.fla) a zkompilovanou binárku *.swf Autoři animací dávají ven jenom swf, soubor fla si nechávají, aby jim to nikdo neukradl.

Do stránky se flash vkládá pomocí tagů <object> nebo <embed>. Návody na vložení dosahují extrémní složitosti, protože nikoho nenapadlo to zjednodušit. Ale většinou perfektně funguje takovýto zápis:

Kam to bude klikat, je zapracované přímo v té animaci. Složitěji se totéž dá zapsat takto:

Použití objektu způsobí, že si prohlížeč zkusí stáhnout požadovanou verzi flashe (v tomto případě verzi 6). Když prohlížeč nepodporuje object, použije ten vnitřní <embed>.

O flashi víc nepíšu, protože je to velmi široké téma a já nemám čas hrát si s grafikou. Ale je to technologie dost nadějná na hry. Nehodí se na dělání stránek. Něco málo víc o flashi píšu u reklam.

Aktualizace 2015: flash nebyl zapracován do žádného mobilního zařízení, takže dnes to má flash jako technologie spočítané a skončil. Například jediný způsob, jak si přehrát na iPhone flash, je streamovat ho odněkud jako video.

XHTML

Velký humbuk. Jazyk, který je přísnější než klasické HTML, ale autorům stránek v prohlížečích nedovoluje nic navíc. Když píšete v XHTML:

omezujete se,
ale nic tím nezískáváte.

Získáváte pouze pocit, že jste "pokrokoví". Tomuto dojmu podlehli rejpalové, kterým říkám X-šovinisté. Dokáží zkritizovat každou blbost, která není podle XHTML, přitom je vůbec nezajímá, že mě nezajímá nějaké XHTML.

Skutečné uplatnění XHTML se najde (IMHO pouze) v systémech, které pracují s XSLT transformacemi.

Pravidla XHTML

Oproti klasickému HTML

všechny tagy musejí být párové (nebo ty nepárové musejí mít na konci lomítko, např. ).
Všechny tagy a atributy jsou malými písmeny.
Nesmějí se používat zastaralé tagy a formátovací atributy (font, border, align apod.)
skripty se zapisují složitěji pomocí sekvence CDATA

Stejně jako v html 4 pro XHTML platí:

Všechny atributy musejí být v uvozovkách (např. alt=ahoj je špatně, alt="ahoj" je dobře).
Tagy se nesmějí křížit (např. text je špatně).

Podrobnější přehled rozdílů XHTML a HTML.

XML

Poslední dobou získávám pocit, že XML je sice krásná datová struktura, ale pro tvorbu "běžných stránek" se jaksi nehodí. Všechno tam má nějaké ALE. Asi nejlepší je přímé linkování CSS stylů do XML. Hodně základů je uvedeno a www.kosek.cz a dokud to nebudu umět lépe než Jirka (a to nebude nikdy), netroufám si o tom psát.

Hlavní problémy stavby běžných (textově bohatých) stránek pomocí XML jsou dva:

neexistuje opravdu dobrý a POHODLNÝ xml editor
xml jako datová struktura řeší vlastně úplně jiné věci, než se kterými se setkává tvůrce běžných stránek.

Nejčastěji se pro tvorbu stránek z XML používá XSLT transformace. XML se snaží o předání kompletní strukturované informace v dokumentech a XSLT ty informace transformuje do jiných dokumentů. Vždy jedna ku jedné -- jeden výstupní dokument odpovídá jednomu vstupnímu. To je sice krásná vlastnost, ale tvůrci stránek řeší obvykle něco úplně jiného než problém jedna ku jedné. Řeší to, jak z více (fragmentálních) souborů seskládat jednu stránku, případně více stránek (problém n ku n). Obvykle se to řeší PéHáPkem na straně serveru. Pokud bych chtěl to samé dělat v XML, tak bych musel hodně prasit.

XML má význam spíše jako výměnný formát mezi programy, psát to ručně je otrava.

Dynamické rozbalovací menu

Neumím naprogramovat takové, které by bylo spolehlivé. Dělá se to v javascriptu. Doporučuju to někde ukrást, koneckonců je to v javascriptu, takže kódy jsou otevřené. Osobně to nepoužívám zejména z toho důvodu, že do stránky načítají spoustu dat, která nakonec stejně většinou nejsou vidět. Ale to je subjektivní názor, který se dá zlehčit.

Další veselý problém s rozbalovacími menu jsou ty, že při jejich návrhu nebylo pamatováno na dotyková zařízení.

Reklama

www.webhosting-c4.cz, extra rychlý SSD webhosting s doménou v ceně