Jak kdo dělá web
skutečné příběhy
Tato stránka vznikla někdy kolem roku 2005. Od té doby se zlepšily redakční systémy a rozvinuly se amatérské hostované editory typu eStránky. Ale i v době vzniku měl text působit spíš jako inspirace. Vydáno 2009.
Martin
Martin je majitel malé úspěšné firmy obchodující s luxusním zbožím. Chce mít svoje stránky. Nemá úplně jasno, proč je chce, prostě aby je měl. Nechce přes ně prodávat zboží, stránky se mu spíše hodí jako vizitka a upozornění na pořádané akce.
Martin si chce stránky psát sám a ví, že ho to bude bavit. Nechce se ale šťourat do technických věcí, protože na to prostě nemá čas. Martinovi jsem doporučil na úpravu stránek použít program FrontPage, protože v něm nemusí myslet na technické detaily. Grafický návrh si nechal připravit (za cenu v řádu několika tisícovek) v profesionálním grafickém studiu. Studio dodalo výsledek jako odladěné html šablony s grafikou. Martin nyní pouze píše nové stránky, aktualizuje staré a posílá je na server.
Hosting Martin sehnal u zavedené hostingové společnosti. Objednal si doménu s příponou .com, aby to měl lacinější. Dostal od nich přihlašovací údaje na ftp server, aby mohl stránky aktualizovat. Martin platí asi 1200 ročně (z toho asi 300 za tu doménu), funguje to a má klid.
Pavel
Pavel je student a chce si zkusit udělat svoje první stránky. Napřed to zkusil v Poznámkovém bloku přes ťukání HTML příkazů. Začlo ho to bavit, a tak si stáhnul program PSPad, který se na psaní HTML kódu hodí víc. Založil si účet na Centrum.cz a dostal k tomu webový prostor na freewebu webpark.cz. Tam si stránky zkopíroval a kamarádům rozdal svou novou webovou adresu.
Pavel má na stránkách pár chvastounských řečí o tom, jak je dokonalý. Dále tam má několik animovaných gifů. Protože hostuje na webpark, nahoře na hlavní stránce má obrovskou reklamní lištu (ta se tam narvala sama). Dál už na stránkách nepracuje, protože ho to přestalo bavit. Stránka běží, nikdo na ni ale nechodí. Pavel se ale naučil základy jazyka HTML a CSS. Oba si myslíme, že se mu to v budoucnu bude hodit.
Klára
Klára pracuje na velkém úřadu. Dostala za úkol udržovat web s informacemi pro veřejnost.
V minulosti si ten úřad objednal za 350 tisíc webovou aplikaci od jedné firmy. Firma naprogramovala překombinovaný redakční systém a nalila do něj připravené texty. Půl roku poté, co web fungoval, se zjistilo, že nikdo z úřadu neumí web aktualizovat. Také se začalo ukazovat, že na web nechodí žádní lidé, nebo z něj hned zdrhnou. Klára se pokusila s firmou, která byla placena za údržbu webu, komunikovat, ale narážela na jejich technickou hantýrku.
Nakonec se Klára nechala poslat na školení tvorby www stránek. Měla štěstí, nechci se vytahovat, ale dostala se do mého kurzu a za tři dny se u mě naučila pracovat s programem FrontPage natolik, že zvládla základní operace včetně šablon a společných menu. Potom měsíc psala novou verzi stránek. Překombinovaný stotisícový web byl nakonec ponechán svému osudu (de facto smazán). Klára si nechala poslat přístupové údaje na ftp server a na stránky úřadu místo toho nahrála svou verzi webu. Není to žádná krása, ale lidé tam najdou všechny potřebné informace v textové podobě.
Po třech letech byl web opět nahrazen nějakým redakčním systémem, tentokrát už naštěstí funkčnějším.
Karel
Úspěšný podnikatel si nechal udělat od webdesignového studia krásné stránky. Jeho firma za ně celkem zaplatila 170 tisíc. Design obsahoval spoustu obrázků, byl kódovaný v tabulkách a některé prvky byly dělané flashem. Vždycky, když Karlovi zaměstnanci chtěli stránky aktualizovat, poslali do studia podklady, studio stránky upravilo a za úpravu si naúčtovalo tisícovku nebo dvě nebo pět. Spousta věcí ale nešla, protože například navigace byla natvrdo zadrátovaná v grafice.
Webdesignové studio se časem rozpadlo. Karel také zjistil, že se jeho stránky dají špatně najít ve vyhledávačích (všechny stránky měly stejný titulek, URL adresy byly změtí klikiháků a cifer). Už asi rok a půl Karel hledá někoho, kdo by mu stávající stránky předělal, ale nemá šanci. Stránky jsou totiž udělány tak složitě, že tomu nikdo nerozumí. (Přitom ani zdaleka nejde o nejsložitější weby -- obecně se dá říct, že pokud programátor nebo kodér neudělá stránky extrémně koncepčně a jednoduše, nikdo jiný je neumí přebrat.)
Karel tedy svůj web neaktualizuje. V současnosti má neaktualizované příšerné stránky za spoustu peněz. Zrovna začíná dělat výběrové řízení na autora nových stránek. Moc se ale nepoučil, protože podle požadavků se mi zdá, že chce nové ještě dražší a ještě příšernější stránky.
Robert
Roberta psaní stránek moc baví, v budoucnu chce být žurnalistou. Tvorbou webu se zabývá už asi tři roky, ale pořád ještě nepřišel na optimální způsob, jak stránky aktualizovat (podle mě takový způsob ještě neexistuje). Robert to řešil zpočátku tak, že stránky psal v HTML ručně a posílal je na server. Pak si zkusil objednat hosting se skriptovacím jazykem PHP a nasadit na něj nějaký volně šiřitelný redakční systém. Dostal od známých pár tipů na redakční systémy a jeden z nich nainstaloval (bylo to trochu složitější, ale nakonec se to povedlo). Po čase Robert zjistil, že mu zvolený systém nevyhovuje, protože neumí články seskupovat do kategorií. Zvolil jiný systém, nainstaloval jej a zjistil, že tento druhý systém neumí správně pracovat s češtinou. V současnosti Robert používá už čtvrtý volně šiřitelný redakční systém, ale stále není zcela spokojen. Říkal jsem mu, ať si raději nějaký systém sám naprogramuje nebo ať si opraví kód. Robert ale neumí programovat a nechce se to učit.
Spousta lidí tráví v diskusích zbytečný čas tím, že se hádají o tom, který redakční systém je lepší. Je to zbytečná debata. Zjistil jsem, že každému jednomu člověku lépe vyhovuje něco jiného.
Přes všechny komplikace, které s výběrem a instalací systému Roberta potkaly, je na tom dost dobře. Článek dokáže na svém serveru vydat během několika minut, dokáže to odkudkoliv a nepotřebuje na to žádný software kromě prohlížeče. Za hosting platí tisícovku ročně.
Marek
Marek se zabývá počítačovou grafikou. Navrhnul si krásné stránky pomocí absolutního pozicování (bez tabulek). Graficky moc pěkné, akorát písmo bylo hodně malé a tím pádem špatně čitelné. Nedal tam ale skoro žádné texty a moc nedomyslel způsob, jakým bude stránky aktualizovat. Vždycky, když chtěl přidat novou stránku do svého menu, rozpadl se mu design. Před rokem se rozhodl kvůli tomu přepsat menu do javascriptu. V prohlížeči Mozilla (Firefox) to ale hází chybu a menu nefunguje. Některé texty byly ve stránce pouze ve flashi, a tak je nenašly fulltextové vyhledávače, tím pádem na stránku chodilo málo lidí.
Marka postupně dělání stránek přestalo bavit, protože postupně zapomínal, jak co udělal. Letos už ani nezaplatil doménu a počítá s tím, že stránky přestanou fungovat.
Šárka
Pracovnice jedné středně velké knihovny (bývalé okresní) má za úkol čas od času publikovat něco na stránkách úřadu. Protože umí docela dobře pracovat v programu Microsoft Word, stránky dělá ve Wordu. Napíše text, obarví si ho a přímo z Wordu stránky ukládá do formátu HTML. Hotové soubory na server posílá přes FTP, přičemž FTP používá v okně prohlížeče (normálně zkusila vyťukat ftp adresu a potom Soubor > Přihlásit se jako). Novou stránku přidává tak, že si stáhne hlavní stránku, přidá na ni ve Wordu odkaz a pomocí myši soubor přetáhne na server (ve skutečnosti pomocí FTP).
Stránky psané ve Wordu nejsou nijak zvlášť hezké, obsahují formátovací chyby a kvůli nízké kvalitě kódu se pomaleji načítají. Na druhou stranu jsou pro uživatele jednoduché a užitečné, protože se tam dočtou vše potřebné. Šárka je ráda, že to funguje. Přes všechny nevýhody výsledného kódu jsou všichni spokojeni. Jediná nepříjemnost je ta, že Šárka neumí na web dávat obrázky. Ona si tedy myslí, že to umí, ale src obrázků míří na její disk (protokolem file:), takže je kromě Šárky nikdo nevidí (jí ovšem zdánlivě všechno funguje).
Stránky jsou hostované na subdoméně úřadu, takže správa nic nestojí. Program Word knihovna koupila v rámci multilicence a Šárka má mizerný plat, takže knihovnu takové stránky vyjdou velmi lacino.
Josef
Josef vlastní vědecký server, na kterém pomocí několika redaktorů publikuje novinky a články. Také mu tam běží inzertní server, diskuse a ankety. Celý systém mu naprogramoval programátor v Perlu a CGI. Programátora má Josef na částečný úvazek (asi dvacet hodin měsíčně), má jej zároveň jako webmastera. Platí mu měsíčně asi 8 tisíc. Programátor neprogramuje moc rychle, něco neumí a něco nepovažuje za dobrý nápad, takže když Josef něco potřebuje, někdy se ani nedočká.
V současnosti Josef přemýšlí o nějakém lacinějším a pružnějším řešení. Optimální se ukazuje použít nějaký volně šiřitelný redakční systém, napsaný třeba v PHP. Josef ale neumí programovat ani kopírovat na server, takže si to nainstalovat neumí. Data ze starého systému převést nelze, respektive bylo by to prý moc složité a drahé. Celkem i se serverhostingem vychází správa toho webu asi na 11 tisíc měsíčně (plus další výdaje za redaktory), což je mnohem víc, než vydělá na inzerci. Josef si sice uvědomuje, že je to ztrátové, ale věří, že mu provoz serveru dělá dobrou značku v jiných oblastech jeho podnikání.
Lucka
Lucka je malířka. Aby prodávala obrazy, vystavuje je na webu. Stránky jí kdysi někdo udělal, asi ve FrontPage, to už si nepamatuju. Každopádně nyní Lucka aktualizuje web tak, že přidává nové fotky a do HTML je přidává ručně. Vždycky si najde starý kód s fotkou, zkopíruje ji, přepíše adresu fotky novou adresou a dopíše ručně do HTML nový popisek. Pak to pošle přes Total Commander FTýPkem na server. Používá nějaký bezplatný hosting, takže jí tam skáčou cizí reklamy. Celkově Lucce ale tenhle režim vyhovuje, protože ho má pod kontrolou přesně do té míry, do jaké potřebuje.
Marta
Marta si psala blog. Začala psát na blog.cz (už nefunguje), zaregistrovala se tam a psala. Časem si koupila doménu s nejlacinějším hostingem a přešla na blogger.com, který umožňuje psát blog v prostředí prohlížeče a pak je přes FTP poslat na vlastní server. To je pro Martu dobré, protože sama s FTP pracovat neumí. V poslední době si ale stěžuje na to, že na blogger se špatně publikují obrázky (také protože má připojení přes CDMA). Možná to je ale výmluva, protože se Marta jako většina lidí, kdo začal blogovat, časem vyčerpala.
V roce 2010 přestal Blogger podporovat publikování obsahu na vlastní doménu, čímž pro mnoho uživatelů ztratil smysl. Blog.cz přestal fungovat v roce 2020. Možná existují alternativy, sám je nesleduju.
Jirka
Jirka dlouho hledal nějaký systém publikovanání stránek, který by mu vyhovoval. Nakonec se rozhodl používat základní příkazy jazyka PHP, zejména příkaz include. Pro každou stránku má soubor php, do kterého includuje hlavičku, menu a patičku. Stránky na server posílá normálně přes FTP. Jirka si tohle publikování docela pochvaluje, ale přiznává, že by stránky rád psal v nějakém wysiwyg programu. Chvíli zkoušel NVU, ale to mu nevyhovuje, takže dál píše pomocí HTML příkazů.
Yuhů
Nějaký Petr mě přiměl, abych sem napsal, jak weby dělám já. Takže: skoro každý jinak, většinou experimentálně. Yuhůovou snahou není mít weby nějak úžasné, ale chce se u nich něco naučit. Některé weby píšu v HTML ručně, kopíruju si menu a uploaduju na server přes Total Commander. Jiné si píšu v PHPku a pak je na serveru rewrituju, aby vypadaly jako normální .html soubory. Dost jsem si v minulosti oblíbil program FrontPage a také v něm pár webů píšu. FrontPage přitom používám na dvě věci, jednak jako HTML editor a za druhé jako správce souborů. Musím se přiznat, že jako správce souborů a na udržování interních odkazů je to úžasná zbraň. Wysiwig editor FrontPage používám méně (dost často píšu i ve FrontPage prostě v kódu), ale občas taky. Například Jak psát web skutečně ve FrontPage udržuju a píšu většinou nějakým textovým editorem napojeným na FrontPage, přičemž ho pomocí FrontPage i posílám na server. Ve FrontPage hlavně doporučuju prozkoumat DWT. Kdo má Windows sedmičky, už by rovnou měl zkusit Web Expression (nástupce FrontPage). Kromě toho experimentuju s redakčními systémy, takže dva webíky provozuju na Wordpressu a jeden na Drupalu, abych věděl, co to umí. Blogy píšu nástrojem EasyBlog, ale ten není nic moc (z historických důvodů to udržuju v běhu). Další blog píšu online na Posterous. To jsou moje soukromé weby. V Seznamu děláme webovky na Pythonu, šablonovací jazyk máme Teng a většinu javascriptu řešíme knihovnou JAK.
Reklama
