Moji čtenáři otevírají hodně oken
Přibližně polovina otevřených stránek končí svůj život na obrazovce zavřením okna prohlížeče. Zjistil jsem to analýzou říjnového chování uživatelů na některých mých stránkách.
Javascriptová událost onUnload se spouští ve chvíli, kdy prohlíženou stránku v prohlížeči nahrazuje stránka jiná. Stává se tak buď v případě, že uživatel klikne na odkaz a nová stránka se otevře ve stejném okně, nebo po stisknutí tlačítek back, forward, home, při aktualizaci stránky apod. Událost onUnload se nespouští při zavření okna prohlížeče, prostě se to nestihne. (Test události onUnload.)
Do statistik jsem si sledování události unload původně přidal, abych mohl sledovat časy opuštění stránek (což asi dělat nakonec nebudu). Teprve dnes jsem si ale všimnul, že pár důležitých věcí vychází už pouze z procentního zastoupení této události. To zastoupení je asi 52% výskytu události onUnload v objemu všech spuštění stránek (asi deset tisíc sledovaných spuštění). Jinak řečeno 48% stránek skončí zavřením prohlížeče. Nemluvím teď o oknech, u těch je jasné, že se někdy zavřou. Mluvím o stránkách.
Možná tady dělám nějakou hrubou chybu. Možná se událost onUnload NEspouští i v jiných případech, než je zavření okna prohlížeče. Ale žádné moje testy to nenaznačují (pomíjím spadnutí systému). Sledování jsem omezil na prohlížeč IE 6 (v odvozených prohlížečích typu MyIE to odpovídá zavření tabu). Takže proč je těch 48% tak významných? Dám příklad:
Z jiných statistik vím, že průměrný uživatel si na mém webu prohlédne asi tak šest stránek. Na tuto průměrnou návštěvu připadají tři zavřená okna! Což znamená, vzato selskou logikou, že dvě stránky si uživatel otevřel do nového okna. Navíc někam potom pravděpodobně odešel (další bod pro onUnload), takže vlastně tři nová okna. To mi přijde hodně. (Může to být výjimečností mých uživatelů, ale jsou to moji uživatelé, a tak mě zajímají. Ale hlavně nemám důvod myslet si, že by byli nějak výjimeční.)
Jak uživatelé opouštějí stránky
Potvrzení této teorie z jiného směru (přes událost onBlur) se budu věnovat jindy (vypadá to nadějně). Nyní rozeberu událost onUnload ještě více do hloubky, to už možná nebude tak zajímavé. Z měření mám časy prvních výskytů událostí. Srovnal jsem si k sobě případy:
- Když uživatel na stránku kliknul těsně předtím, než se spustila událost
onloadonUnload, to je jasné kliknutí na odkaz do stejného okna. - Pokud se spustila událost onunload bez kliknutí do stránky, je jasné, že šlo o tlačítko z nástrojů (myslím, že back bude nejčastější) nebo zapsání nové adresy.
- Jsou ale i případy, které neumím odlišit a můžou znamenat jak kliknutí na odkaz, tak tlačítko zpět. Asi spíš kliknutí.
- No a pokud se onunload vůbec neobjeví, je to zabití browseru.
Co vede k opuštění stránky:
"Zabitej"
znamená zavření prohlížeče. "Back"
je nějaké tlačítko (nejčastěji asi zpět) nebo přímý zápis jiné adresy.
"Odkliknul" zachycuje situace, kdy
ihned po kliknutí
došlo k události onunload. "Asi odkliknul" může znamenat cokoli kromě zavření
prohlížeče.
Stejně jako v minulé analýze (rolování kolečkem) ze sledovaných stránek výrazně vyčnívá stránka rozcestník CSS (tehdy soubor css_uvod.htm). Obsahuje v zásadě pouze seznam odkazů a narozdíl od ostatních stránek na ní není nic moc na čtení. Lidé z ní moc necouvají, spíš klikají. Stránka zvuky.htm je zvláštní tím, že obsahuje spoustu cvičných zvukových objektů, které patrně spouštějí událost onunload nějak často.
Z grafu je vidět, že na mých stránkách uživatelé často zavírají prohlížeč. Pokud nerozlišené případy odhadem rozdělím, pak ve čtvrtině případů klikají na odkazy do stejného okna a ve čtvrtině asi mačkají tlačítko zpět (ale může to být i přímý zápis adresy do prohlížeče).
Reakce a souvislosti:
Okna si umíme otevřít sami, vzkazují uživatelé, Sova v síti.
Pixy mi poslal dlouhý zajímavý mail, v němž moje závěry zpochybnil. Správně totiž poukázal na to, že spousta uživatelů místo oken používá v moderních prohlížečích taby a že chybně používám termín "zavření prohlížeče".
Jiří Macich v mailu: ... musím říct, že jsi objevil Ameriku. Je to přece
jasné ...
Publikováno 15. prosince 2003
Tento článek je původně z weblogu
Reklama
