Základy HTML

Zobrazení zdrojového kódu - Nultý příklad na HTML - Tagy = značky - 1. příklad, struktura - Párové tagy - 2. příklad, změna vzhledu - 3. příklad, pozadí a odkazy - Obrázky, čáry, zarovnání - Další studium

Tento text pouze naznačuje základy HTML. Zatím hodně zjednodušuji. Pro důkladnější studium jsem napsal podrobnou referenci HTML s přehledem tagů.

Pokud používáte nějaký grafický (wysiwyg) editor jako třeba FrontPage, nemusíte se o HTML starat. Ale jen do chvíle, než nastanou problémy. Takže lepší je naučit se rovnou HTML.

Zobrazení zdrojového kódu

Každá stránka je na disku nebo na serveru uložena ve formě zdrojového kódu. Ten kód je psaný v jazyce HTML.

Když si chcete zdrojový kód prohlédnout nebo upravit, zadejte z menu prohlížeče příkaz Zobrazit > Zdrojový kód (případně View > Source, může se to jmenovat i jinak, někdy je to na pravém tlačítku). Otevře se nějaký program a v něm bude zdrojový kód. Ten program je nejčastěji Poznámkový blok (Notepad), ale může to být i jiný program. Zkuste si zobrazit zdroj, třeba teď hned.

Zobrazení zdroje v Internet Exploreru

Zdroj zobrazený v texťáku

Dva pohledy na jeden soubor

Jak vidíte, jeden soubor lze otevřít ve dvou různých typech programů:

V praxi vypadá práce se stránkami právě tak, že si otevřu jeden soubor ve dvou programech -- v prohlížeči  a v editoru.

Přepisováním zdroje se mění stránka. To je způsob, kterým se stránky vytvářejí a mění.

Práce ve dvou programech

S HTML se pracuje tak, že se jeden a tentýž soubor otevře ve dvou různých programech. Jestli se chcete pustit do experimentování, musíte tohle zvládnout. Už jsem to popisoval na stránce Jak si vytvořit stránku, ale pro jistotu ještě jednou (na tomhle překvapivě vyhnije nejvíc lidí):

  1. Najděte si HTML soubor na disku. Pokud nevíte, jak na disku vytvořit HTML stránku, přečtěte si postup pro začátečníky, případně postup ještě blbuvzdornější.
  2. Otevřete ho v prohlížeči, nejčastěji prostě dvojklikem (prohlížeč je výchozí otevírací program)
  3. Potom jděte znovu na disk a tutéž stránku otevřte v Poznámkovém bloku nebo jiném editoru. To není úplně snadné, naštěstí existuje víc možnosti (pravé tlačítko > Otevřít v programu Poznámkový blok, nebo přetáhnout soubor na ikonu Poznámkového bloku nebo otevřít Poznámkový blok a přes Soubor > Otevřít soubor najít). Komu se stránka otevřela v Internet Exploreru (modré éčko), může použít příkaz Zobrazit > Zdroj, ten stránku otevírá v Poznámkovém bloku a dá se rovnou upravovat.

Nyní by měl být stav ten, že v jednom programu je soubor otevřený v prohlížeči (např. Internet Explorer, Firefox), ve druhém programu je soubor otevřený v editoru (např. tedy Poznámkový blok). Nyní:

  1. Změňte obsah v editoru.
  2. Uložte.
  3. Přepněte se do prohlížeče.
  4. Obnovte stránku (např. klávesou F5). Měla by být vidět změna.

Většina lidí se s HTML naučila tak, že si s HTML prostě hrála. Výše jsem popsal, jak se to hraje. Níže uvedu některé úvodní hry.

Nultý příklad na HTML

Kus HTML kódu:

<b>Tučný text</b>, <i>text kurzívou</i>. Hezké, ne?

se v prohlížeči zobrazí takto:

Tučný text, text kurzívou. Hezké, ne?

Značky v ostrých závorkách určují smysl a vzhled dokumentu a říká se jim tagy.

Tip: ostré závorky se na české klávesnici dělají pomocí pravého altu stisknutého s těmi klapkami <, >. nad ním (nebo např. zavináč je pravý alt + V, s pravým altem se dá udělat celá řada dalších klikyháků), zkuste si to.

Tagy = značky

HTML soubor je obyčejný text obalený značkami, které se nazývají tagy.

Co není v ostrých závorkách, je text, který se bude zobrazovat. Symbolicky zapsáno:

<tag> text </tag> a zase text a <tag> a zase text

První příklad -- struktura HTML

<html>
  <head>
    <title>Má první stránka</title>
  </head>

  <body>
    Moje první html stránka.
    A nějaké další texty.
  </body>
</html>

 

Tento příklad si můžete zobrazit v prohlížeči. Ty barvičky jsou jen pro lepší pochopení, nehrají žádnou roli. Co znamenají jednotlivé tagy:

<html>
začíná dokument
</html>
končí dokument
<head> a </head>
začíná a končí hlavičku, která se sice nezobrazuje, ale obsahuje některé důležité údaje, například
<title> a </title>,
vymezující název dokumentu (může se lišit od jména souboru)
<body>
Co je mezi <body> a </body>, se bude zobrazovat. <body> je tag, kterým začíná vlastní tělo dokumentu (angl. body = tělo).

Tímto příkladem jsem popsal základní strukturu dokumentu. Výše uvedené tagy by měl obsahovat každý html soubor.

Jestli si chcete hrát s HTML stránkou, je dobrý nápad zkopírovat si výše uvedený kód do nějakého souboru k sobě na disk a provádět experimenty.

Párové tagy

Jak je zřejmé z příkladu, vyskytují se tagy ve párech <něco> a </něco>, kde ten první tag něco začíná a druhý něco končí. To lomítko znamená, že jde o uzavírací tag. Příklady párových tagů:

a tak dále.

Kromě takto párových tagů se vyskytují ještě tagy nepárové, které uzavírací tag nemají, ty ale nejsou časté. Příklady nepárových tagů:

Některé nepárové tagy probírám níže.

Druhý příklad - změna vzhledu

<html>
<head>
  <title>Má druhá stránka</title>
</head>
<body>
  <h1>Nadpis</h1>
  <p>Odstavec s <b>tučným textem</b>, s <i>kurzivou</i>.
  <span style="color: red;">
Červený text.</span></p>
  <h2>Nadpis druhé úrovně</h2>
  <p>Odstavec s <i><b>tučnou kurzivou. </b></i><br>
  Text po zalomení řádku patří do téhož odstavce.</p>
</body>
</html>

Také tento příklad si můžete zobrazit v prohlížeči. Už je to dost složité, ale od toho máte mozek.

V příkladu jistě vidíte strukturu, která je společná s prvním příkladem. Vyskytují se tu ale nové tagy:

<h1>, </h1>
vymezení nadpisu první úrovně.
<h2>, </h2>
nadpis druhé úrovně (mezinadpis, nadpis kapitoly). Dá se použít až šest úrovní nadpisů (tedy <h1>, <h2> až <h6>). Vykreslují se různě velké podle důležitosti.
<p>, </p>
vymezení odstavce. Možná vůbec nejpoužívanější tag. Po jeho konci prohlížeč automaticky zalomí řádek a udělá vertikální mezeru.
<b>, </b>
text mezi těmito tagy bude tučný.
<i>, </i>
kurzíva
<span>, </span>
dvojice tagů vymezující nějak odlišný text.
<span style="color: red">, </span>
V tomto případě má obalený kus textu červenou barvu písma. Jde o první příklad tagu, který má tak zvaný atribut. Atributem je "style" a má hodnotu "color: red" (angl. barva: červená). Pomocí tohoto atributu style= se dá detailně nadefinovat vzhled textu, obaleného libovolným tagem. V praxi má většina tagů nějaký atribut, zatím jsem se tomu vyhýbal.
<br>
zalomení řádky, takzvaný měkký enter. Text po tomto tagu bude vždy začínat na novém řádku, ale není to nový odstavec. Pozor, tento tag je nepárový, to znamená, že žádné </br> neexistuje!

Nyní už umíte všechny tagy nezbytné pro práci s textem.

Třetí příklad - pozadí a odkazy

V tomto příkladu se pokusím nastínit dvě nesouvisející věci, už poněkud těžší

<html>
<head>
<title>Třetí příklad, barva pozadí a odkazy</title>
</head>


<body style="background-color: green; color: yellow;">
<h1>Pozadí a odkazy</h1>
<p>Obyčejný text.</p>
<p>Odkaz na <a href="http://www.seznam.cz">Seznam</a>. </p>
<p><a href="priklad2.htm">Odkaz na příklad 2.</a></p>
<p>Odkaz na <a href="index.html">seznam příkladů</a>.</p>

</body>
</html>

Zobrazte si příklad v prohlížeči a zkuste funkčnost odkazů. Máme tady nový tag <a> a nějaké další atributy.

<a href="adresa">text odkazu </a>
text (nebo obrázek) mezi těmito dvěma tagy se zobrazí jako text odkazu ("a" jako angl. "anchor" = odkaz). Po kliknutí na něj se prohlížeč přepne na adresu, která je zadaná atributem HREF.
href
atribut tagu "a" se rovná cestě k odkazovanému souboru. Používá se zde buď relativní, nebo absolutní adresa.
absolutní adresa
používá se ve formě http://www.atakdále.cz. V příkladu je takto použita adresa Seznamu.
relativní cesta
pokud se chci odkázat na jiný svůj soubor, je zbytečné vypisovat tam to http:// a celou cestu. Nejlepší je, když je odkazovaný soubor ve stejném adresáři jako ten aktuální. Pak se na něj dá ukázat relativně. Stačí zapsat jenom jméno souboru a prohlížeč to pochopí. (V příkladu je takto odkázaný druhý soubor priklad2.htm.) Jestliže je ten cílový soubor v jiném blízkém adresáři, stačí napsat href="adresář/soubor.htm". Pro nadřazený adresář se používají konvenční dvě tečky. Odkazy podrobněji rozebírám jinde. Příklady relativní cesty.
<body style="background-color: green; color: yellow;">
způsob, jak stanovit barvy celého těla dokumentu.
style
atribut tagu <body>, který určuje vzhled celého dokumentu. V tomto případě nastavuje barvu pozadí stránky (background-color) na zelenou a barvu textu (color) na žlutou. Atribut style už jsem použil v předchozím příkladu. V zásadě se již jedná o použití kaskádových stylů = CSS. Kaskádové styly jsou základní prostředek na úpravu vzhledu stránek. Atributem style se dá měnit vzhled. Napsal jsem přehled zápisů style.

Obecná syntaxe HTML

HTML má několik málo zásad, které je dobré zmínit.

Obrázky, čáry, zarovnání

Obrázek se do dokumentu vloží nepárovým tagem 

<img src="obrázek.gif">

Src (jako source = zdroj) se opět může zadávat relativně nebo absolutně. Napřed je třeba mít obrázek připravený jako soubor. Aby se obrázek zobrazil ve všech prohlížečích, musí to být soubor typu gif nebo jpg. Tag <img> má spoustu dalších atributů, které nyní opomíjím, podrobně vše v kapitole o obrázcích.

Čára

Horizontální čára se dá vložit tagem <hr>. Má to nějaké atributy, které nastavují šířku, zarovnání a barvu. 

Zarovnání odstavce na střed

Většina objektů (odstavce, tabulky, obrázky) na stránce se může zarovnat vlevo, na střed nebo vpravo. Dělá se to obecným atributem style a vlastností text-align, která má hodnoty left, center nebo right. Například tento odstavec je deklarován zápisem
<p style="text-align: center;" >
a je zarovnaný na střed.

Další studium

Kousky užitečných zdrojových kódů si můžete zkopírovat z HTML taháku. Napsal jsem také přehled HTML tagů, což je vlastně vcelku obsáhlá reference jazyka a přehled zápisů atributu style. Až budete tápat nad nějakým tagem nebo zápisem, tak tam mrkněte.

 

Reklama

www.webhosting-c4.cz, webhosting s doménou v ceně. 20GB
o tvorbě, údržbě a zlepšování internetových stránek

Návody HTML CSS JavaScript Články Ostatní

Základy Prvky stránek Tvorba webu

Jak psát web píše Yuhů, Dušan Janovský. Kontakt.